Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2968/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a soudce Tomáše Langáška o ústavní stížnosti stěžovatele R. B., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, zastoupeného JUDr. Michaelem Mannem, advokátem, sídlem Bartošovice v Orlických horách 34, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -84 ze dne 27. srpna 2024 a usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. -39 ze dne 8. dubna 2024, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ("okresní soud") zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení. Krajský soud v Hradci Králové ("krajský soud") stížnost proti rozhodnutí okresního soudu zamítl.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (" "), namítá porušení svých základních práv zakotvených v a v d ("Listina").

3. Rozsudkem okresního soudu č. j. -497 ze dne 26. května 2021 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle , odst. 2 a 3 a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř let, zákaz řízení motorových vozidel na čtyři roky, trest propadnutí věci a byla mu uložena povinnost k náhradě škody.

4. V návrhu na obnovu řízení stěžovatel namítal, že řízení ve věci samé bylo vadné, neboť obžaloba neobsahovala v té době již obligatorní náležitost - navrhovaný trest, a stěžovatel se proto nemohl účinně bránit. Okresní soud návrhu nevyhověl, tvrzenou vadu však připustil krajský soud, ale ten ji nepovažoval za novou skutečnost. Stěžovatel odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Brně v jiné věci (č. j. -23 ze dne 13. července 2022), v němž soud, ač nebyly ve věci zjištěny nové skutečnosti, návrhu na obnovu vyhověl s tím, že obnovené řízení může nahradit řízení o stížnosti pro porušení zákona. Stěžovatel upozorňuje na stanovisko sp. zn. ze dne 21. května 1996 (ST 1/9 SbNU 471), nález

sp. zn.

ze dne 7. srpna 2024 (všechna rozhodnutí na https://nalus.usoud.cz), a namítá vady při vyhlašování rozsudku, neboť okresní soud v podstatě jen odkázal na obsah obžaloby.

5. Ústavní soud se seznámil s napadenými rozhodnutími a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti ( y), nikoli další instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením a nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, nezjistí-li současně porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem. Jinak řečeno, ne každý postup obecného soudu, byť by i byl podle podústavního práva vadný, vede k zásahu do ústavně zaručených základních práv nebo svobod.

7. Z napadených usnesení vyplývá, že stěžovatel podal návrh na obnovu řízení po neúspěšném návrhu na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a předestřel řadu tvrzení, na jejichž základě očekával rozhodnutí vedoucí ke snížení uloženého trestu. Okresní soud porovnal tvrzené nové skutečnosti s obsahem předchozího řízení a zabýval se důvody, pro které byl uložen trest v horní polovině trestní sazby. Podle obžaloby byl stěžovatel ohrožen vyšší trestní sazbou, v průběhu řízení však státní zástupce navržený trest moderoval s přihlédnutím k rozsudku kolegia Nejvyššího soudu (č. j. -338 ze dne 16. března 2021). Tvrzení stěžovatele v návrhu na obnovu řízení nedosahovala požadované novum, a proto návrh okresní soud zamítl. Krajský soud se zabýval návrhem i stížnostními námitkami a uzavřel, že stěžovatel v řízení nepředložil žádnou novou skutečnost ve smyslu § 278 odst. 1 trestního řádu, což okresní soud správně vyhodnotil.

8. Podle § 278 trestního řádu povolí obecný soud mimořádný opravný prostředek tehdy, "vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině...". Posouzení způsobilosti tvrzených nových důkazů mít vliv na původní rozhodnutí je v kompetenci obecných soudů, které musí zohlednit vypovídací schopnost předestřených tvrzení ve vztahu k původním důkazům, aby dostály své zákonné povinnosti. Právě toto porovnání obecné soudy provedly a vyloučily, že by šlo o zákonem předvídané novum; při svém rozhodování postupovaly v souladu s procesními předpisy a svá rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnily.

9. Rozhodnutí obecných soudů v projednávané věci jsou založena i na tom, že různé opravné prostředky slouží k nápravě různých vad a není možné je navzájem zaměňovat. Z lustra Ústavního soudu se podává, že stěžovatel napadl již rozhodnutí obecných soudů ve věci samé, ústavní stížnost však byla usnesením

sp. zn.

ze dne 5. ledna 2022 odmítnuta jako nepřípustná, neboť stěžovatel nepodal dovolání a odvolání podal po zákonné lhůtě. Zmeškal-li stěžovatel možnost napravit vady řízení řádným opravným prostředkem (odvoláním), nemůže takové pochybení nahradit užitím jiného (mimořádného) opravného prostředku.

10. Právo na přístup k soudu ( y) nezaručuje, že výsledek řízení bude odpovídat očekávání účastníka řízení a že jím tvrzené skutečnosti budou zcela akceptovány, ale poskytuje "pouze" záruku, že řízení před nezávislým a nestranným soudem bude probíhat podle předem stanovených pravidel, což se v tomto případě stalo. Jde-li o tvrzené porušení vlastnického práva ( y) není z ústavní stížnost patrné, jak mohlo být toto právo stěžovatele porušeno v řízení o návrhu na obnovu řízení, v němž byl uznán vinným a odsouzen pro trestný čin krádeže.

11. Stěžovatel v ústavní stížnosti neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že obecné soudy porušily jeho základní práva; z usnesení je patrné, že postupovaly v souladu s procesními předpisy, návrhem dostatečně zabývaly a s argumentací stěžovatele se dostatečně vypořádaly.

12. Napadená usnesení orgánů činných v trestním řízení nepředstavují porušení základních práv a svobod stěžovatele. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu