Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3207/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -37 ze dne 22. srpna 2024, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -24 ze dne 22. května 2024 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -14 ze dne 27. prosince 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Okresního stavebního bytového družstva Teplice, sídlem Střední 1057/11, Teplice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu bylo doručeno dne 25. listopadu 2024 v čase 23:49:24 e-mailové podání stěžovatele bez ověřeného elektronického podpisu, označené jako ústavní stížnost, směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím; v podání stěžovatel rovněž uvedl, že odmítá "všechny soudce Ústavního soudu", neboť jsou důvody pochybovat o jejich nepodjatosti.

2. Dne 2. prosince 2024 pak bylo Ústavnímu soudu doručeno stěžovatelem podepsané podání téhož znění podané k poštovní přepravě dne 28. listopadu 2024. K e-mailovému podání tak Ústavní soud ve smyslu a ve spojení s přihlíží.

3. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené .

4. Poslední stěžovatelem napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno (podle informace vyžádané od Krajského soudu v Hradci Králové) dne 24. září 2024, ústavní stížnost je tedy včasná, neboť den 24. listopadu 2024 připadl na neděli, posledním dnem dvouměsíční lhůty je proto až pondělí 25. listopadu 2024 jako nejblíže následující pracovní den. Stěžovatel ústavní stížnost podal včas.

5. Kromě jiných obsahových vad podání však ústavní stížnost nesplňuje předpoklad povinného zastoupení advokátem ( ).

6. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel podává ústavní stížnosti, aniž by byl zastoupen advokátem, opakovaně. Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta ( ) k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem. Takováto plná moc však k ústavní stížnosti přiložena nebyla, ač vyčerpal lhůtu k podání ústavní stížnosti téměř do poslední minuty.

7. Stěžovatel byl již v minulosti opakovaně upozorňován na povinné zastoupení advokátem s poučením, že neodstranění vady ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

a mnoha dalších).

8. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.

9. K námitce podjatosti lze - a opět opakovaně - uvést, že pokud ji stěžovatel uplatňuje vůči všem soudcům Ústavního soudu, nemá o této námitce v rámci Ústavního soudu, jakožto vrcholného orgánu ochrany ústavnosti, kdo rozhodnout. Stěžovatel by ostatně měl zvážit racionalitu svého postupu. Pokud by totiž Ústavní soud této námitce vyhověl, nemohl by o ústavní stížnosti vůbec nikdo rozhodovat a poskytnout ochranu stěžovatelem tvrzeným právům.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud postupem podle ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 3. prosince 2024

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka