Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2521/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Michala Kačmarčíka, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2024, č. j. -357, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Ludmily Rittnerové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu bylo dne 10. 9. 2024 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu a shledal, že stěžovatelovo podání trpí řadou obsahových i formálních nedostatků (viz , ).

2. Ústavní soud vyzval stěžovatele přípisem ze dne 17. 9. 2024 k odstranění vad návrhu s tím, že mu stanovil lhůtu pro jejich odstranění. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, odmítne bez dalšího ústavní stížnost postupem dle . Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

3. Jednou z vad ústavní stížnosti bylo, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem. Povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem se přitom týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta ( ) k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem.

4. Stěžovatel po výzvě Ústavního soudu reagoval mimo jiné sdělením, že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování před Ústavním soudem. Následně, dne 6. 11. 2024 zaslal Ústavnímu soudu rozhodnutí České advokátní komory, která dne 5. 11. 2024 rozhodla, že mu advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby pro řízení před Ústavním soudem neurčuje. Z rozhodnutí České advokátní komory přitom vyplývá, že jí stěžovatel nepředložil perfektní žádost, tedy nedoložil všechny náležitosti, kterými by osvědčil včasnost podání ústavní stížnosti ani včasnost samotné žádosti a neprokázal ani existenci rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

5. Ústavní soud tedy konstatuje, že ačkoliv se stěžovateli dostalo náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti, stěžovatel nedoložil plnou moc prokazující právní zastoupení ve lhůtě k tomu určené a ani nepožádal o prodloužení lhůty k odstranění této vady.

6. Z uvedených důvodů Ústavní soud postupem přiměřeně podle ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2024

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj