Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2997/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti Michaela Janovského, zastoupeného Mgr. Pavlem Chráskou, advokátem, sídlem Ohradské náměstí 1621/5, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. srpna 2024 č. j. -940, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, jako vedlejšího účastníka řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel ústavní stížností brojí proti v návětí uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). Tvrdí, že jím bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu a spravedlivý proces zakotvené v d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a přiložených dokumentů vyplývá, že městský soud napadeným usnesením k odvolání žalovaného (nyní vedlejší účastník) zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Ústavní stížnost podle písm. d) y představuje procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, který je subsidiární a který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti. Podle citovaného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Povaze řízení o ústavní stížnosti by tudíž odporovalo, pokud by s ním paralelně probíhalo ve stejné věci řízení před obecnými soudy. Řízení o ústavní stížnosti připadá v úvahu teprve poté, co je řízení v dané věci již pravomocně skončeno, a to jako celek, a stěžovateli již skutečně nezbývá jiný prostředek k ochraně jeho práv, než je právě ústavní stížnost. Taková situace však v nyní posuzované věci zatím nenastala.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhl zrušit usnesení městského soudu, kterým byl zrušen meritorní rozsudek soudu prvního stupně a kterým městský soud věc prvostupňovému soudu vrátil k dalšímu řízení. Řízení před obecnými soudy tedy nadále probíhá a stěžovatel má právo využít všechny možnosti soudní ochrany. Ústavní stížnost je proto podle ustanovení nepřípustná, tj. předčasná [obdobně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. března 2006

sp. zn.

(U 4/40 SbNU 781)]. Ústavní soud současně neshledal důvody pro aplikaci , stěžovatel ostatně ani žádné netvrdil.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2024

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj