Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 828/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Baxy a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele Martina Dvořáka, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2023 č. j. -255, stěžovatele Jiřího Bachtíka, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 č. j. -215 a stěžovatelky Zdeňky Noskové, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2023 č. j. -174, zastoupených Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1 - Staré Město, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnosti se odmítají.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavními stížnostmi, obsahově a argumentačně shodnými, podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozsudků (v části týkající se nároku na finanční zadostiučinění a nákladů řízení) s tvrzením, že jimi byla porušena jejich základní práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života ve smyslu d (dále jen ""), na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě ve smyslu y, na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu y a na soudní ochranu ve smyslu y. Usnesením ze dne 20. 6. 2023

sp. zn.

,

,

rozhodl Ústavní soud o jejich spojení ke společnému řízení a vedení pod

sp. zn.

.

2. Z ústavních stížností a jejích příloh se podává, že stěžovatelé se samostatnými žalobami domáhali u Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") po vedlejší účastnici omluvy a specifikované finanční částky za zásah do jejich práva na ochranu soukromí. Obvodní soud jejich žaloby zamítl a uložil jim povinnost nahradit vedlejší účastnici náklady řízení.

3. Proti rozsudkům obvodního soudu podali stěžovatelé odvolání, která Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") neshledal důvodnými a rozsudky obvodního soudu napadenými rozsudky potvrdil a stěžovatelům uložil povinnost nahradit vedlejší účastnici náklady odvolacího řízení.

II.

Argumentace stěžovatelů

4. V ústavních stížnostech stěžovatelé shodně uvádějí, že podstatou jejich nároků je náhrada nemajetkové újmy způsobené postupem Ministerstva spravedlnosti podle , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a to neomezeným, dlouhodobým, systematickým a plošným zveřejňováním jejich citlivých osobních údajů z titulu jejich postavení jako veřejných funkcionářů, přestože Ústavní soud nálezem ze dne 11. 2. 2020

sp. zn.

(N 22/98 SbNU 257, 149/2020 Sb.) příslušná ustanovení zákona o střetu zájmu zrušil. Jsou přesvědčeni, že za takový postup musí stát nést odpovědnost. Městský soud napadenými rozsudky, kterými existenci právní odpovědnosti vedlejší účastnice popřel, zasáhl do jejich ústavně zaručených páv, včetně práva na soudní ochranu.

5. V závěru stěžovatelé poukázali na nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2022

sp. zn.

a dovolávají se jeho závěrů, neboť jsou jimi obecné soudy vázány.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnosti byly podány včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v nichž byly vydány napadené rozsudky. Ústavní soud je k jejich projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s až 31 . Ústavní stížnosti jsou přípustné, neboť stěžovatelé před jejich podáním vyčerpali veškeré zákonné procesní prostředky ochrany svých práv ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavních stížností

7. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ]. Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející (obdobná) ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou nebo neopodstatněnou; jinými slovy, je tomu tak tehdy, když stížností napadený zásah orgánu veřejné moci je konformní se závěry, jež Ústavní soud o něm již dříve vyslovil.

8. Tak tomu je i v nyní posuzovaných věcech, protože o obsahově shodných ústavních stížnostech Ústavní soud již rozhodoval. Nejprve vydal nález

sp. zn.

, na který poukazují stěžovatelé v ústavních stížnostech, jeho závěry byly překonány postupem podle , tj. přijetím stanoviska ze dne 29. 11. 2022 sp. zn. (4/2023 Sb.), které je pro Ústavní soud i ostatní orgány veřejné moci závazný. Na obsah tohoto stanoviska Ústavní soud odkazuje, přičemž tento postup je v souladu s judikaturní praxí Ústavního soudu (obdobně usnesení ze dne 15. 5. 2012

sp. zn.

a ze dne 21. 7. 2015

sp. zn.

).

9. Obdobný postup se uplatní také při posouzení relevance odkazu stěžovatelů na nález

sp. zn.

. Kasační závazností vykonatelného nálezu v obdobné věci, jako je ta stěžovatelů, se zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne 29. 2. 2024

sp. zn.

. Uvedl, že právní názor vyslovený plénem ve stanovisku podle , či v rozhodnutí podle věty druhé téhož zákona, kterým se plénum odchýlí od právního názoru vyjádřeného v nálezu, se uplatní ve všech řízeních, tedy i ve věci, v níž byl vydán kasační nález překonaný stanoviskem či rozhodnutím pléna.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnosti jako návrhy zjevně neopodstatněné podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu