Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3250/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, zastoupeného Mgr. Nikolou Nydrlovou, advokátkou sídlem Svatojánská 30, Nová Paka, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -35 ze dne 2. listopadu 2023 a usnesení Okresního soudu v Jihlavě č. j. -21 ze dne 9. října 2023, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Jihlavě, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Jihlavě ("okresní soud") zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení ukončeného usnesením okresního soudu č. j. -117 ze dne 19. dubna 2021. Krajský soud v Brně ("krajský soud") jeho následnou stížnost zamítl.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), spatřuje v napadených usneseních porušení svých základních práv zakotvených v a 37d ("Listina") a v a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva").

3. Z ústavní stížnosti a napadených usnesení se podává průběh zkráceného přípravného řízení, po jehož ukončení podalo Okresní státní zastupitelství v Jihlavě dne 4. září 2020 okresnímu soudu návrh na potrestání stěžovatele pro přečin porušování domovní svobody, aniž by v té době bylo zřejmé, že stěžovatel je v jiné věci od 1. září 2020 ve vazbě. Okresní soud dne 19. dubna 2021 ustanovil stěžovateli obhájkyni a vydal usnesení, jímž zastavil trestní stíhání stěžovatele jako neúčelné, neboť trest, k němuž mohlo trestní stíhání vést, byl zcela bez významu vedle trestu, který mu hrozil pro jiný trestný čin. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. -501 ze dne 4. května 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. -628 ze dne 10. srpna 2021, byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu znásilnění a přečinu vydírání; za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi let.

4. Přestože byl stěžovatel usnesením ze dne 19. dubna 2021 (doručeném 22. dubna 2021 stěžovateli a 20. dubna 2021 obhájkyni) poučen o možnosti podat stížnost a prohlásit, že trvá na projednání věci, neučinil tak ani on, ani jeho obhájkyně, ačkoli jim v takovém kroku žádná objektivní překážka nebránila. Teprve po několika měsících stěžovatel požádal o navrácení lhůty, což krajský soud nepovolil (č. j. -135 ze dne 22. července 2021).

5. V opakovaných návrzích na obnovu řízení i v ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že obhájce mu byl ustanoven až při jednání okresního soudu, a nikoli již v době, kdy byl vzat do vazby, že v jeho věci neměl rozhodovat samosoudce a že nemělo proběhnout zkrácené přípravné řízení, neboť byl omezen na osobní svobodě (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. -27 ze dne 1. října 2014). Obecné soudy opakovaně stěžovateli vysvětlily, že předmětem řízení o návrhu na obnovu řízení není přezkum toho, zda se dopustil trestného činu, ale ověření toho, zda vyšly najevo dříve objektivně neznámé skutečnosti nebo důkazy, které by mohly (samy o sobě nebo ve spojení již známými skutečnostmi a důkazy) vést k závěru, že nebyl důvod zastavit trestní stíhání podle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. V řízení nemůže být řešena vina či nevina stěžovatele, ale pouze účelnost či neúčelnost zastavení jeho trestního stíhání. K posouzení viny či neviny slouží jiné opravné prostředky, kterých stěžovatel nevyužil (stížnost proti usnesení ze dne 19. dubna 2021 či prohlášení, že trvá na projednání věci).

6. Posouzení, jsou-li nová tvrzení způsobilá zvrátit předchozí závěry okresního soudu, je svěřeno obecným soudům, které se v projednávané věci touto otázkou důkladně zabývaly; opakovaně stěžovateli vysvětlily, k čemu slouží tento opravný prostředek a proč nemůže návrh na obnovu řízení vést k jím očekávanému výsledku, byl-li v jiném řízení pravomocně odsouzen k významnějšímu trestu. Obecné soudy postupovaly v souladu s trestním řádem, návrh přezkoumaly a srozumitelně svá usnesení odůvodnily. Nespokojenost stěžovatele s jejich závěry nezakládá sama o sobě důvodnost ústavní stížnosti, neboť jde o pouhou polemiku s výsledkem řízení.

7. Právo na přístup k soudu (y) zajišťuje každému, že v jeho věci bude rozhodovat nestranný a nezávislý soud podle předem stanovených pravidel a že účastník může využít všechny procesní nástroje, které mu zákon přiznává. Avšak toto právo ani právo na spravedlivý proces ( Úmluvy) nezaručuje (a zaručit nemůže), že řízení bude zakončeno rozhodnutím odpovídajícím požadavkům účastníka a že jím předložené důkazy budou vyhodnoceny tak, jak očekává. Podmínky užití toho kterého opravného prostředku (čl. 13 Úmluvy) stanoví trestní řád a nevyužije-li jej účastník řízení řádně a včas, není již možné se jeho aplikace s ohledem na princip právní jistoty dovolávat. Okresní soud v původním řízení neučinil žádný procesní krok, při němž by stěžovatel nebyl zastoupen (y), v řízení o povolení obnovy řízení trestní řád nutnou obhajobu nevyžaduje a stěžovatel ani takovou vadu netvrdí.

8. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

9. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že původní nekvalifikovaný návrh stěžovatele byl po odstranění vad a zpřesnění jeho námitek rozdělen na dvě samostatná řízení. Ve věci vztahující se ke shora uvedenému řízení Okresního soudu v Kladně odmítl Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele pod

sp. zn.

dne 14. února 2024 jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu