Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1026/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské o ústavní stížnosti stěžovatelů M. Š. a R. Š., zastoupených JUDr. Petrou Veruňákovou, advokátkou, sídlem Na Stráži 1306/5, Praha 8 - Libeň, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2023 č. j. -142, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a L. Š. a nezletilých M. Š. a J. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jejich ústavně zaručená práva zakotvená v , , a l. 38 odst. 2 d a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatelé jsou rodiči nezletilých vedlejších účastníků. První vedlejší účastník (otec stěžovatele) se v řízení před Okresním soudem Praha-východ (dále jen "okresní soud") domáhal úpravy styku s nezletilými vedlejšími účastníky, jeho vnoučaty.

3. Okresní soud návrh prvního vedlejšího účastníka na úpravu styku s nezletilými zamítl (výrok I.) a zároveň rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Uvedl, že obecně vzato je v zájmu dětí, aby znaly své prarodiče a trávily s nimi čas, avšak v projednávané věci dospěl k závěru, že vztahy prvního vedlejšího účastníka s rodiči nezletilých jsou nepřátelské, neutěšené. Dodal, že konflikt dosahuje určité intenzity a že došlo ke značně vyhrocené situaci, které byli přítomni i nezletilí. Dovodil, že nezletilí vedlejší účastníci nemají k dědečkovi vybudovaný takový vztah, aby to, že se spolu nestýkají, vnímali (alespoň v době rozhodnutí soudu) jako újmu. Konstatoval, že nejprve by měly být zhojeny vztahy rodičů a prvního vedlejšího účastníka, teprve poté lze uvažovat obnovu vztahu dědečka s vnoučaty (ne naopak). Okresní soud dodal, že je na účastnících, aby se v zájmu nezletilých, ale i v zájmu svém, snažili vzájemné vztahy bez ingerence státu napravit. Proti tomuto rozhodnutí podal první vedlejší účastník odvolání.

4. Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") rozsudek okresního soudu změnil. Určil, že první vedlejší účastník je oprávněn stýkat se s nezletilými první neděli v každém lichém kalendářním měsíci od 10.00 hodin do 18.00 hodin a v každém roce 23. 12. od 10.00 hodin do 18.00 hodin. Krajský soud poukázal na skutečnost, že kontakt mezi vedlejšími účastníky byl v minulosti realizován a že mezi starší M. a dědečkem byl vybudován citový vztah, což nerozporoval ani jeden ze stěžovatelů (bod 14 napadeného rozsudku). Krajský soud dodal, že v danou chvíli není žádná objektivní překážka pro alespoň minimální styk nezletilých s dědečkem jakožto důležitým členem své rodiny, a dodal, že je namístě učinit vše proto, aby nezletilí (kteří v budoucnu nebudou mít třeba již ani možnost se dědečkem stýkat), nelitovali toho, že kontakt s ním ztratili jen z důvodu osobního sporu mezi rodiči a prvním vedlejším účastníkem (bod 19 napadeného rozsudku).

II.

Argumentace stěžovatelů

5. Stěžovatelé mají za to, že z napadeného rozhodnutí je patrné, že krajský soud vyložil podmínky uvedené v v rozporu s nejlepším zájmem nezletilých dětí a porušil výše uvedená práva stěžovatelů, jakož i nezletilých dětí. Popisují, že první vedlejší účastník nerespektuje pokyny ohledně výživy a denního režimu dětí, a uvádějí, že konfliktní situace v minulosti nastávaly i při předání dětí zpět rodičům. Uvádějí, že nezletilý J. byl v době, kdy byly přerušeny kontakty, velmi nízkého věku a svého dědečka tedy víceméně nezná. Nezletilá M. je pak podle stěžovatelů již ve věku, kdy je schopna si cestu k dědečkovi případně najít časem sama i bez autoritativního rozhodnutí soudu, pokud to bude chtít. Stěžovatelé dále namítají, že v jejich věci došlo k porušení zákazu tzv. překvapivých rozhodnutí. K tomu mělo dojít tím, že krajský soud stěžovatele neseznámil s odlišným právním názorem na zjištěný skutkový stav a neposkytl jim příležitost se k němu vyjádřit.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario), neboť stěžovatelé vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (y), který stojí mimo soustavu soudů (y). Ústavní soud zastává zdrženlivý postoj k přezkumu rozhodování ve věcech péče o děti a o stanovení rozsahu styku s nimi. Posuzování těchto otázek je především v kognici obecných soudů, které v kontradiktorně vedeném řízení mají odpovídající podmínky pro dokazování a pro následné rozhodnutí věci. Do jejich rozhodování Ústavní soud zasahuje toliko v případech extrémního vykročení z pravidel řádně vedeného soudního řízení. Ústavní soud vyšel z ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a spisu vedeného okresním soudem pod sp. zn. a . V posuzované věci nezjistil Ústavní soud v postupu a v rozhodnutí obecných soudů žádné kvalifikované pochybení, jež by mohlo být z hledisek výše uvedených shledáno jako porušení základních práv stěžovatelů a jež by mělo vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.

8. Rozsah styku určený krajským soudem není široký, je omezený na osm hodin každé dva měsíce, krajský soud reflektuje existenci konfliktní situace v rodině nezletilých (srov. závěry v bodě 28 nálezu ze dne 30. 8. 2021

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na www.nalus.cz). V závěrech krajského soudu Ústavní soud neshledal ani znaky libovůle či překvapivosti. Varianta určení styku nezletilých s prvním vedlejším účastníkem byla prezentována v průběhu předchozího řízení před okresním soudem a byla též rekapitulována v jeho odvolání. Stěžovatelům byl dán dostatečný procesní prostor k tomu, aby se k takovému řešení vyjádřili, přičemž této možnosti využili (srov. "vyjádření rodičů k odvolání navrhovatele vůči rozsudku Okresního soudu pro Prahu východ ze dne 21. 9. 2022" na č. l. 123 a násl.). Ústavní soud tak neshledal důvod ke svému zásahu do nezávislého soudního rozhodování. Do budoucna nadto není vyloučena změna rozhodnutí soudu, dojde-li ke změně poměrů, přičemž ze spisu plyne, že řízení (nyní o změně styku nezletilých s prarodičem) před okresním soudem znovu probíhá (srov. č. l. 215).

9. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené ústavní stížnost podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu