Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3376/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného JUDr. Lukášem Havlem, advokátem se sídlem v Trutnově, Blanická 174, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -754 ze dne 31. srpna 2023, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -665 ze dne 16. února 2023 a rozsudku Okresního soudu v Trutnově č. j. -611 ze dne 24. října 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Trutnově, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Trutnově, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Trutnově ("okresní soud") uznal stěžovatele vinným ze spáchání přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle , za což mu uložil peněžitý trest ve výši 75 000 Kč. Odvolání proti rozsudku citovaným usnesením Krajský soud v Hradci Králové ("krajský soud") zamítl a Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), namítá porušení svých základních práv podle a d (dále jen "").

3. Stěžovatel, odsouzený společně se společností, jejímž je statutárním zástupcem, obecným soudům vytýká, že opomenuly jím navržené důkazy, neprokázaly jeho zavinění, porušily presumpci neviny a zásadu in dubio pro reo a kriminalizovaly jeho jednání, přestože předmětnou nemovitost vyklidil již tři dny po právní moci rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení.

4. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (y) a není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, což může učinit jen tehdy, zjistí-li v postupu obecných soudů porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé nebo vykazují-li znaky svévole.

5. Z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatel uzavřel za společnost nájemní smlouvu s původními vlastníky nemovitosti, která byla na základě opce prodloužena - ovšem již v době, kdy k tomu zástupci původního pronajímatele nebyli oprávněni. Následně nemovitost získali noví vlastníci v dražbě v insolvenčním řízení. Stěžovatel byl o změně informován, přesto ji nerespektoval a opakovaně namítal, že má právní titul k užívání. Noví vlastníci proto zahájili řízení o vyklizení nemovitosti, ve kterém uspěli. Až od data právní moci rozsudku v této věci stěžovatel odvozuje možné protiprávní užívání nemovitosti, přestože bylo v řízení prokázáno, že věděl o existenci nového právního vztahu již řadu měsíců před zahájením občanskoprávního řízení.

6. Obecné soudy při rozhodování trestní věci vycházely z výsledků pravomocných rozhodnutí v občanskoprávním řízení, zohlednily v nich podané návrhy na předběžná opatření a v dostatečném rozsahu zhodnotily i další relevantní okolnosti. Důkaz není opomenutý, vyhodnotí-li jej obecný soud jinak, než účastník řízení očekává, případně odůvodní-li, že nemá pro jeho rozhodování žádný význam. Uzavřel-li okresní soud, že usnesení č. j. -244 ze dne 28. února 2019 je pro posouzení věci irelevantní, neboť z něj nelze dovodit stěžovatelem tvrzené okolnosti, nejde o opomenutí důkazu, jak dovozuje stěžovatel.

7. Obecné soudy neporušily právo stěžovatele na přístup k soudu (y), které každému zaručuje nárok na projednání jeho věci nezávislým a nestranným soudem, nikoli však, že rozhodnutí bude odpovídat očekávání účastníka řízení. V řízení rovněž nevyvstaly pochybnosti, pro které by byl důvod aplikovat zásadu in dubio pro reo jako projev presumpce neviny (y). Obecné soudy srozumitelně vysvětlily, v čem spatřují naplnění skutkové podstaty trestného činu. Stěžovatel v ústavní stížnosti jen opakuje své námitky, s nimiž se obecné soudy již vypořádaly; to, že se závěry soudů nesouhlasí, nezakládá však důvodnost ústavní stížnosti.

8. Ústavní soud není povolán k přehodnocování řádně odůvodněných závěrů obecných soudů, napadená rozhodnutí považuje za ústavně konformní, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu