Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3458/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudce Zdeňka Kühna ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. A., zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem, sídlem Francouzská 171/28, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. října 2023 č. j. -653 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2022 č. j. -618, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, sídlem Šrobárova 1150/50, Praha 10 - Vinohrady, a obchodní společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8 - Karlín, jako vedlejších účastnic řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

I. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2022 č. j. -618 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. . Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. října 2023 č. j. -653 se zamítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její práva podle a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny.

2. Stěžovatelka se žalobou (po rozšíření) domáhala po první vedlejší účastnici zaplacení 492 000 Kč jako náhrady škody na zdraví v souvislosti s operací, kterou u ní dne 19. 10. 2010 podstoupila (312 000 Kč žádala jako bolestné a 180 000 Kč za ztížení jako společenského uplatnění). Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") (v pořadí druhým) rozsudkem ze dne 15. 10. 2019 č. j. -496 žalobu zamítl (výrok I), uložil stěžovatelce zaplatit na náhradě nákladů řízení první vedlejší účastnici 227 238 Kč (výrok II) a státu 8 250 Kč (výrok III), a rozhodl, že ve vztahu mezi stěžovatelkou a druhou vedlejší účastnicí nemá žádná právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).

3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem rozhodoval o odvolání stěžovatelky již podruhé. Poprvé (druhý) rozsudek obvodního soudu potvrdil rozsudkem ze dne ze dne 12. 3. 2020 č. j. -561. Ten stěžovatelka napadla dovoláním a Nejvyšší soud ho v napadeném rozsahu (týkal se jen bolestného) zrušil včetně výroků o náhradě nákladů řízení rozsudkem ze dne 31. 5. 2022 č. j. -598. Napadeným rozsudkem městský soud rozsudek obvodního soudu opět potvrdil ve výroku I (nyní již jen ohledně bolestného) a ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky, a ve výroku o nákladech řízení státu městský soud rozsudek obvodního soudu změnil tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I). Dále městský soud stěžovatelce uložil zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení první vedlejší účastnici 36 735,60 Kč (výrok II) a druhé vedlejší účastnici 600 Kč (výrok III).

4. Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl stěžovatelčino dovolání jako nepřípustné, neboť žádná ze stěžovatelkou předložených otázek nemohla založit přípustnost dovolání. O nákladech dovolacího řízení rozhodl tak, že procesně úspěšné první vedlejší účastnici nepřiznal náhradu nákladů řízení na základě použití .

5. Stěžovatelka spolu s ústavní stížností podala návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle .

6. Žádost o odložení vykonatelnosti odůvodnila tím, že napadenými rozhodnutími jí bylo uloženo uhradit první vedlejší účastnici (příspěvkové organizaci státu) celkem 263 973,60 Kč na náhradě nákladů řízení, přičemž pro ni jakožto pro osmdesátiletou starobní důchodkyni jde o významnou částku, přičemž výkon těchto rozhodnutí by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká při odkladu vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

7. Podle může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

8. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi připustil i odložení vykonatelnosti rozhodnutí za účelem odvrácení bezprostřední nutnosti uhradit vysokou částku přiznanou na náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2023

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

9. Ve stěžovatelčině případě je zřejmé, že jako starobní důchodkyně má omezené finanční prostředky (což osvědčuje i skutečnost, že v řízení před obecnými soudy byla osvobozena od soudního poplatku, srov. bod 45 odůvodnění napadeného rozsudku městského soudu). Nutnost okamžitě uhradit částku 264 573,60 Kč proto pro ni může představovat závažnou újmu.

10. Na druhé straně první vedlejší účastnici jakožto příspěvkové organizaci státu hospodařící s rozpočtem v řádu miliard korun může dočasným odložením vykonatelnosti rozhodnutí, podle nichž má získat částku 263 973,60 Kč, vzniknout jen nepoměrně menší újma. Tím spíše to platí i o částce 600 Kč, kterou má stěžovatelka nahradit druhé vedlejší účastnici.

11. K prověření stěžovatelčiných námitek předestřených v ústavní stížnosti je přitom třeba, aby si Ústavní soud vyžádal spis a případně též vyjádření účastníků, což brání tomu, aby Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhodl bezodkladně (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2023

sp. zn.

, bod 10 odůvodnění).

12. Ústavní soud rovněž přihlédl k tomu, že Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 25. 1. 2023 č. j. -631 odložil vykonatelnost rozsudku městského soudu, neboť dospěl k závěru, že stěžovatelce hrozí závažná újma na jejích právech.

13. Ústavní soud shrnuje, že u rozsudku městského soudu byly splněny podmínky pro odložení vykonatelnosti rozhodnutí podle .

14. Napadené usnesení Nejvyššího soudu však žádnou vykonatelnou povinnost neukládá, návrh na odložení jeho vykonatelnosti tak nemůže být důvodný. Ústavní soud proto podle arg. a contrario v tomto rozsahu návrh zamítl.

15. Po dobu řízení o ústavní stížnosti se obnovuje odkladný účinek, který zákon spojuje s podáním odvolání ( ). Proto je třeba přistupovat k rozhodnutí obvodního soudu, jež stěžovatelka napadla odvoláním, jako by dosud nenabylo právní moci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu