Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1025/23

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Davida Uhlíře a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Evy Svobodové a stěžovatele Františka Svobody, zastoupených Mgr. Ondřejem Hálou, advokátem, sídlem Plynárenská 671, Kolín IV., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023 č. j. -147 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 1. 11. 2022 č. j. -128, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, a to pro tvrzený rozpor s d.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a po odstranění vad návrhu konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatelé podali v roce 2020 k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 žalobu na zaplacení částky 32 219 Kč. Nalézací soud následně svým usnesením ze dne 7. 10. 2021 č. j. -91 řízení podle , o soudních poplatcích zastavil, neboť žalobci nezaplatili soudní poplatek za návrh na zahájení řízení (výrok I.) Dále výrokem II. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. K podanému odvolání Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 21. 1. 2022 č. j. -118 usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Vzhledem k výhradám stěžovatelů k rozhodnutí obecných soudů si oba ve shora uvedené věci podali návrh na povolení obnovy řízení. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 1. 11. 2022 č. j. -128 byl návrh na obnovu řízení zamítnut. O následně podaném odvolání bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023 č. j. -147 rozhodnuto tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje (výrok I.) a současně bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že Městský soud v Praze považoval za podstatnou skutečnost, že stěžovatelé na jednání dne 7. 10. 2021 vzali svoji žalobu zpět, což stvrdili svými podpisy. K tomu stěžovatelé namítají, že text zpětvzetí žaloby nenapsali a aniu s tímto textem nepodepsali. Řízení ve věci samé bylo podle stěžovatelů zatíženo řadou vad, když kupříkladu obvodní soud nařídil ve věci jednání, ačkoliv nebyl zaplacen soudní poplatek. Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelům nebyla zaslána výzva k úhradě soudního poplatku, nemohlo být pro tento důvod soudní řízení zastaveno. Tuto procesní vadu nelze podle stěžovatelů překlenout tvrzením, že by řízení bylo stejně zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu, když ke zpětvzetí nedošlo. Stěžovatelé mají za to, že obecné soudy ve své rozhodovací činnosti pochybily způsobem, který zasáhl do základních práv a svobod.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí obecných soudů a jeho úkolem není napravovat rozhodovací činnost obecných soudů. Do jejich rozhodovací činnosti v řízení o ústavní stížnosti podle zasáhne pouze tehdy, byla-li jejich pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem porušena ústavně zaručená základní práva. To se však v předmětném případě nestalo.

Ústavní soud je toho názoru, že obecné soudy se návrhem stěžovatelů na obnovu řízení dostatečně zabývaly, když jim v souladu s vysvětlily, v jakých případech lze tohoto právního institutu využít. Za stěžejní lze pak považovat tu část jejich právní argumentace, v níž poukázaly na skutečnost, že v řízení, jehož obnovy se stěžovatelé domáhali, nebylo rozhodnuto o věci samé, ale bylo rozhodováno toliko o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Pokud měli stěžovatelé za to, že v jejich původním soudním řízení došlo k procesnímu pochybení, resp. že toto řízení je zatíženo vadou, měli k nápravě tohoto tvrzeného pochybení zvolit jiný procesní prostředek nápravy, než návrh na obnovu řízení. Tento je svým charakterem určen pro odstranění jiných vad řízení, než jaké uvádí stěžovatelé a především jeho užití je vázáno na rozhodnutí ve věci samé. Pokud soudní řízení bylo skončeno jiným způsobem, než rozhodnutím ve věci samé, nelze obecným soudům vytknout, že návrh na povolení obnovy řízení zamítly.

Ústavní soud je toho názoru, že rozhodnutí obecných soudů jsou logická, řádně odůvodněná a z ústavněprávního hlediska jim tak není čeho vytknout.

Ze všech shora vyložených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2024

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu