Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3366/23

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2023, č. j. -22, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. května 2023, č. j. -12, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost a směřující proti v záhlaví uvedeným usnesením obecných soudů. Stěžovatel rovněž uvedl, že odmítá "všechny soudce Ústavního soudu", neboť jsou důvody pochybovat o jejich nepodjatosti.

2. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Kromě jiných vad podání je třeba uvést, že stěžovatel není zastoupen advokátem ( ).

4. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s ústavními stížnostmi, aniž by byl zastoupen advokátem. Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta ( ) k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem. Takováto plná moc však k ústavní stížnosti přiložena nebyla.

5. Stěžovatel sice podal ústavní stížnost "s výhradou doplnění, upřesnění a odstranění vad k [jeho] včasné i důvodné žádosti ČAK objektivně důvodně ustanoveným advokátem". Avšak není zřejmé, zda se stěžovatel v této věci na Českou advokátní komoru skutečně obrátil, kdy a s jakým výsledkem. Tato, či takřka totožná věta, se objevuje v podáních stěžovatele opakovaně, ale bez jakéhokoli vyústění.

6. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

či

).

7. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti pro vady. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.

8. K námitce podjatosti lze uvést, že pokud ji stěžovatel uplatňuje vůči všem soudcům Ústavního soudu, nemá o této námitce v rámci Ústavního soudu, jakožto vrcholného orgánu ochrany ústavnosti, kdo rozhodnout. Stěžovatel by ostatně měl zvážit racionalitu svého postupu. Pokud by totiž Ústavní soud této námitce vyhověl, nemohl by o jeho ústavní stížnosti vůbec nikdo rozhodovat a poskytnout ochranu jeho tvrzeným právům.

9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud postupem přiměřeně podle návrh stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2024

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka