Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3172/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky TUSPO CO. s. r. o., se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1, zastoupené Mgr. Ing. Martinou Zoubkovou, advokátkou se sídlem Křížkova 479/1, Plzeň, proti rozhodnutí Krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne 2. října 2023 č. j. HSKL-7859-2/2023 - ŘK, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Výše označená stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení správního orgánu, neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo podle y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje (dále jen "HZS STC") obdržel dne 8. 8. 2023 podání označené jako "Stížnost proti postupu správního orgánu, podnět dle , žádost o vyrozumění", jehož předmětem byl postup ředitele HZS STC, který na základě podnětu stěžovatelky ze dne 9. 1. 2022 nezahájil z moci úřední přezkumné řízení ve vztahu ke koordinovanému závaznému stanovisku dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva, č. j.: HSKL - 10943 - 2/2022 - KO (dále jen "první stanovisko"). Stěžovatelka v podání namítala, že HZS STC při rozhodování skutkově shodného případu rozhodoval rozdílně, když dne 16. 3. 2023 vydal souhlasné koordinované závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva, č. j.: HSKL - 2208 - 2/2023 - KO, a to "bez jakýchkoli dodatečných podmínek" (dále jen "druhé stanovisko"). Stěžovatelka namítá, že HZS Kolín postupoval v rozporu s ustanovením a tedy v rozporu s principem legitimního očekávání tím, že shodnou předloženou dokumentaci hodnotil v jednom případě jako rozpornou s Českými technickými normami a proto stanovil v prvním stanovisku dodatečné podmínky, zatímco v druhém stanovisku hodnotil předloženou dokumentaci jako souladnou s právními předpisy a příslušnými technickými normami. Důvodem nezahájení přezkumného řízení bylo, že ředitel HZS STC neshledal nezákonnost prvního stanoviska, neboť původní požárně bezpečnostní řešení (podané s žádostí o vydání závazného stanoviska) bylo upraveno tak, jak to bylo ze strany HZS STC vyžadováno, a proto druhé stanovisko plně vyhovělo stěžovatelově žádosti.

3. Stěžovatelka se předkládanou ústavní stížností domáhá zrušení vyrozumění o vyřízení stížnosti (napadeného rozhodnutí), neboť se správní orgán nevypořádal s námitkami stěžovatelky uvedenými v její stížnosti proti postupu správního orgánu, jejíž součástí byl podnět k postupu dle , , ve znění pozdějších předpisů, a nedůvodně odmítl postupovat dle .

4. Ústavní soud opakovaně uvádí, že ústavní soudnictví a jeho pravomoc spočívají především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž neústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem [srov. nález ze dne 30. 11. 1995

sp. zn.

(N 78/4 SbNU 243)]. Ústavní stížnost je tak vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity, jak plyne z , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

5. Ústavní soud v souladu i s odbornou literaturou konstatuje, že "v případě závazných stanovisek... nejde o přezkumné řízení jako takové, v jeho pravém smyslu. Ostatně předmětem přezkoumání není rozhodnutí, nýbrž tzv. jiný úkon - závazné stanovisko... Přípustnost přezkumného řízení pro závazná stanoviska a povaha rozhodnutí v tomto přezkumném řízení je příkladem tzv. propůjčování formy... V případě propůjčování formy ovšem nejde o správní rozhodnutí, nýbrž o to, že určitému aktu je takováto forma propůjčena, a to za účelem realizace procesního postupu" (POTĚŠIL, Lukáš. Rozhodnutí v přezkumném řízení a soudní přezkum. Právní rozhledy, 2014, č. 19, s. 659 - 663).

6. Zásadní v dané věci je, že postup správních orgánů vedoucí k (ne)zrušení závazného stanoviska může být správním soudem přezkoumán při přezkumu rozhodnutí, do něhož je závazné stanovisko vtěleno. V zásadě tak dochází k posunu soudního přezkumu do pozdější fáze, v níž je posuzována zákonnost rozhodnutí, pro něž je závazné stanovisko podkladem, neboť podle platí, že "byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví".

7. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do teprve probíhajících řízení, v nichž stěžovatelé ještě nevyčerpali všechny možnosti, jak se dobrat ochrany svých ústavně zaručených základních lidských práv a svobod. Vstoupil-li by Ústavní soud do posuzované věci již nyní, porušil by formální i materiální princip subsidiarity ovládající řízení o ústavní stížnosti. Ústavní stížnost stěžovatele je proto nepřípustná pro její předčasnost.

8. Ústavní soud proto rozhodl soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2024

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj