Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3477/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., proti postupu Policie České republiky a Okresního státního zastupitelství v Teplicích ve věci č. j. 1 ZT 177/2018-12 a proti postupu a rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 12. listopadu 2018 č. j. -167, za účasti Okresního soudu v Teplicích, Okresního státního zastupitelství v Teplicích a Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d) y a , o Ústavním soudu, domáhá konstatování, že postupem Policie České republiky a Okresního soudu Teplice (dále jen okresní soud) ve shora uvedené věci došlo k porušení jeho práv zakotvených v , 10, 36 a 38 d a dále a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zároveň stěžovatel požaduje zrušení části řízení vedeného u okresního soudu ve shora uvedené věci, uložení krajskému státnímu zastupitelství, aby zajistilo nové, nestranné posouzení věci a zákaz využívat danou kauzu vůči stěžovateli v jiných řízeních.

2. Ústavní soud zjistil z úřední činnosti, že okresní soud zprostil obžaloby obžalovaného, který se měl dopustit přečinu krádeže podle a 3 , a přečinu porušování domovní svobody podle . Nebylo prokázáno, že by daný skutek spáchal obžalovaný. Stěžovatel měl v tomto řízení postavení poškozeného a byl odkázán se svými nároky na náhradu škody do řízení ve věcech občanskoprávních. Rozhodnutí bylo doručeno právní zástupkyni stěžovatele dne 21. 11. 2018, právní moci nabylo dne 30. 11. 2018, přičemž odvolání podáno nebylo.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že Policie ČR systematicky v roce 2018 chránila obžalovaného, ignorovala důkazy o agresi obžalovaného, nezajistila odcizené věci a další důkazy, policisté svědčili ve prospěch obžalovaného. Okresní soud nepostupoval nezaujatě a aktivně chránil obžalovaného, který byl vnímán jako oběť stěžovatele.

4. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené , o Ústavním soudu. Návrh stěžovatele nesplňuje podmínku zastoupení advokátem podle , a podání nemá obsahové náležitosti podle a , podle nějž je třeba pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti, popř. označit důkazy, jichž se stěžovatel dovolává, tedy předestřít konkrétní argumentaci, v čem stěžovatel spatřuje zásah do ústavně zaručených práv či svobod a připojit rozhodnutí o posledním opravném prostředku.

5. Jednotlivci se mohou obrátit na Ústavní soud stanoveným způsobem, v určených lhůtách, až poté, co vyčerpají všechny procesní prostředky ochrany. Je-li tvrzený protiústavní postup orgánu veřejné moci zakončen rozhodnutím, může být předmětem přezkumu Ústavním soudem právě jen toto rozhodnutí. Případný jiný zásah je zkonzumován ve výsledném rozhodnutí a sám o sobě není způsobilý zasáhnout základní práva stěžovatele (srov. nález ze dne 4. 8. 2025

sp. zn.

, bod 22 a tam uvedená judikatura).

6. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Dotčené rozhodnutí okresního soudu nebylo přitom napadeno řádnými opravnými prostředky, přestože o nich byl stěžovatel poučen. Odvolání bylo prostředkem ochrany stěžovatele pouze ve vztahu k výroku o náhradě škody.

7. Ústavní stížnost lze podat pouze ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní stížnost je zde podávána po sedmi letech od doručení rozsudku okresního soudu.

8. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako opožděnou [ ], aniž by vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 11. prosince 2025

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj