Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3064/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky M. R., zastoupené JUDr. Štěpánkou Mikovou, advokátkou, sídlem Dušní 907/10, Praha 1 - Staré Město, proti jinému zásahu Okresního soudu v Třebíči v řízení vedeném pod sp. zn. , za účasti Okresního soudu v Třebíči, jako účastníka řízení, a Okresního státního zastupitelství v Třebíči, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka je hluchoněmou osobou, která byla v únoru 2020 odsouzena za spáchání přečinu úvěrového podvodu podle a 4 . Byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců a povinnost nahradit poškozeným škodu. Ústavní stížností se domáhá vyslovení neústavnosti a zákazu pokračování zásahu Okresního soudu v Třebíči, kterým má být jednak nakládání s trestním příkazem ze dne 17. 2. 2020 sp. zn. jako s pravomocným a vykonatelným, jednak to, že jí nebylo orgány činnými v trestním řízení zajištěno právo na nutnou obhajobu.

2. Stěžovatelka argumentuje, že trestní příkaz jí nikdy nebyl řádně doručen a přetlumočen do českého znakového jazyka, a že měla mít zajištěnu nutnou obhajobu, protože jako osoba hluchoněmá se sníženým intelektem nebyla schopna se sama náležitě hájit. Neumí číst a češtině nerozumí, protože je to pro ni cizí jazyk, jejím mateřským jazykem je český znakový jazyk. O existenci trestního příkazu se dozvěděla až z exekučního řízení a odpor proti trestnímu příkazu proto podala až dne 22. 1. 2025. Na odpor okresní soud nereagoval a zahájil řízení o obnově řízení. V době doručení trestního příkazu dne 9. 3. 2020 byla vězněna osobami, které z ní udělaly otrokyni (trestní řízení proti těmto osobám nyní probíhá u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. ) a zabavily ji osobní doklady. Trestní příkaz nepřevzala a podpis na doručence není její.

3. Ústavní soud si od okresního soudu vyžádal jak trestní spis vedený pod sp. zn. , tak i spis o obnově řízení vedený pod sp. zn. . Ze spisového materiálu vyplynulo, že stěžovatelka na veřejném zasedání (na kterém se jednalo o obnově řízení) konaném dne 5. 5. 2025 výslovně uvedla, že jí trestní příkaz byl doručen dne 9. 3. 2020, a že ho osobně převzala (č. l. 89 a 90 spisu o obnově řízení). Tuto skutečnost potvrdila i poštovní doručovatelka, která trestní příkaz stěžovatelce doručovala (č. l. 92 tamtéž). Stěžovatelka potvrdila doručení trestního příkazu i v původním trestním řízení, a to na veřejném zasedání konaném dne 9. 9. 2021 (stěžovatelka byla ve zkušební době odsouzena dalším trestním příkazem a na veřejném zasedání se jednalo o přeměně trestu), na kterém uvedla, že chápe vše ohledně svého odsouzení, prosí o prodloužení zkušební doby a slibuje, že bude žít řádně, způsobenou škodu splácet, a že nechce jít do vězení (č. l. 271 a 272 trestního spisu).

4. Podle , o Ústavním soudu, je třeba podat návrh na zahájení řízení ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatelka dozvěděla o zásahu orgánů veřejné moci do jejích ústavně zaručených základních práv nebo svobod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Lhůta pro podání ústavní stížnosti proto uplynula dne 11. 5. 2020. Ústavní stížnost tedy byla podána bezmála pět a půl roku po konci lhůty.

5. K tomu lze nad rámec nezbytného doplnit, že z obou soudních spisů plyne, že stěžovatelka umí číst a psát. Zároveň neměla takový handicap, aby trestnímu řízení neporozuměla či nevěděla, že je proti ní vedeno (tyto skutečnosti nadto až doposud nikdy nenamítala), což již podrobně vysvětlil okresní soud (srov. body 4 až 8 a 12 až 13 usnesení okresního soudu ze dne 12. 8. 2025 č. j. -153).

6. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě [ ve spojení s ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. prosince 2025

Zdeněk Kühn v. r.

soudce zpravodaj