Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3330/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Petra Malého, zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem, sídlem Pernerova 444, Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 29. srpna 2025 č. j. -176, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníka řízení, a R.E.I.T. Group družstvo, sídlem Pernerova 441, Pardubice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv podle a d.

2. Napadeným rozhodnutím Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích zrušil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích (dále jen "okresní soud") ze dne 26. 3. 2025 č. j. -155 a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V řízení je rozhodováno o žalobě vedlejšího účastníka na zrušení spoluvlastnictví k bytové jednotce.

3. Stěžovatel se domnívá, že k porušení jeho práva na soudní ochranu došlo tím, že odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil, aniž by k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky. Odvolací soud podle stěžovatele nesprávně vyhodnotil závěry soudu prvního stupně, neboť opomněl vzít v potaz, že výše vypořádacího podílu vycházela ze shodného prohlášení spoluvlastníků o ceně nemovitosti. Odvolací soud měl podle stěžovatele věc meritorně projednat a rozhodnout, neboť neexistovaly vady řízení, které by bránily věcnému přezkumu. Tím, že bezdůvodně zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně, odepřel stěžovateli účinnou soudní ochranu a neodůvodněně prodloužil řízení.

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k přezkumu opodstatněnosti ústavní stížnosti, je jeho povinností posoudit, zda byly splněny všechny procesní předpoklady řízení podle . Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který je účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 . Ústavní stížnost však není přípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona).

5. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

6. Ústavní soud konstantně judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem [srov. nález

sp. zn.

ze dne 30. 11. 1995 (N 78/4 SbNU 243)]. Ústavní stížnost je tak vůči ostatním prostředkům sloužícím k ochraně práv ve vztahu subsidiarity. Je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je, v souladu s y, úkolem všech orgánů veřejné moci, v tomto smyslu zejména obecných soudů. Ústavní soud tak představuje institucionální mechanismus, nastupující teprve v případě selhání všech ostatních procesních nástrojů k ochraně práv.

7. Kasační rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí soudu nižšího stupně a věc se mu vrací k dalšímu řízení obecně nelze považovat za rozhodnutí konečné, přičemž není rozhodné, zda se jedná o linii civilního, trestního či správního soudnictví. Ústavní soud může v takovém případě s ohledem na zásadu procesní ekonomie přistoupit ke (kvazi)meritornímu přezkumu toliko stran námitek dovolávajících se porušení základního práva na zákonného soudce [srov. např. nálezy ze dne 19. 2. 2019

sp. zn.

(N 27/92 SbNU 285), ze dne 21. 6. 2016

sp. zn.

(N 118/81 SbNU 833) a další]. Ve vztahu k námitkám souvisejícím s tvrzeným zásahem do jiných základních práv však Ústavní soud nemá jinou možnost než konstatovat jejich nepřípustnost, protože v jejich případě již má relevanci, že řízení ještě neskončilo a stěžovatel je může uplatnit v pokračujícím řízení.

8. V nyní posuzované věci podává stěžovatel ústavní stížnost proti kasačnímu rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Řízení po vydání napadeného rozhodnutí dále probíhá a Ústavní soud není oprávněn do něj zasahovat. Vzhledem k charakteru námitek předkládaných v ústavní stížnosti je zřejmé, že jejich řádné posouzení bude primárně úkolem civilních soudů, které jsou rovněž povolány k ochraně základních práv stěžovatele. Výjimečné okolnosti, které by Ústavnímu soudu umožňovaly zasáhnout do řízení v jeho průběhu (jako je již zmíněná námitka porušení základního práva na zákonného soudce) v nynější věci dány nejsou. Z uvedených důvodů nelze než dospět k závěru, že před podáním ústavní stížnosti stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky předvídané zákonem, a jeho návrh je nutno hodnotit jako nepřípustný.

9. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud postupoval podle a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. prosince 2025

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

soudkyně zpravodajka