Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2141/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Petra Manetha, MBA, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Fořtem, advokátem, sídlem Raisova 1381, Písek, proti sdělení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025, č. j. -140, a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 14. 7. 2025, č. j. -141, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníků řízení, a Tomáše Pokorného, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 23. 7. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti výše označenému sdělení Krajského soudu v Brně ("krajský soud") a výše označenému usnesení Okresního soudu Brno-venkov ("okresní soud").

2. Okresní soud nařídil usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. -10, předběžné opatření, proti kterému se stěžovatel bránil odvoláním. Stěžovatel následně požádal o osvobození od soudního poplatku. Jeho žádosti však okresní soud nevyhověl a žádost stěžovatele napadeným usnesením zamítl.

3. V mezidobí, po podání odvolání proti předběžnému opatření, vznesl stěžovatel námitku podjatosti proti soudkyni okresního soudu, která ve věci dosud rozhodovala. Uvedl přitom, že se obává pro něj nepříznivého rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro řízení. Okresní soud proto předložil spis krajskému soudu, aby o námitce podjatosti rozhodl. Krajský soud však napadeným sdělením (které stěžovatel považuje materiálně za rozhodnutí) vrátil spis zpět okresnímu soudu bez věcného vyřízení s tím, že nebyly splněny podmínky pro předložení spisu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Podle krajského soudu je námitka stěžovatele odvolacím důvodem, o její důvodnosti rozhoduje krajský soud v řízení o odvolání, nikoliv podle . Proti napadenému sdělení krajského soudu podal stěžovatel - jak sám upozornil - vedle ústavní stížnosti rovněž dovolání.

4. Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně práva poskytuje (viz ), a to včetně mimořádného opravného prostředku. Ústavní soud při posuzování, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti, které stanoví , zjistil, že stěžovatel napadá postup krajského soudu při řešení námitky podjatosti a rozhodnutí okresního soudu o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, aniž by však vyčerpal veškeré zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

5. Za dané situace měl stěžovatel podat proti napadenému usnesení okresního soudu odvolání, jak byl soudem poučen. Jde-li o postup krajského soudu, je namístě připomenout, že jak případné rozhodnutí o nepodjatosti, tak ani faktické nerozhodnutí o námitce podjatosti, nejsou způsobilé se negativně projevit v právní sféře stěžovatele. Ta by mohla být negativně zasažena teprve meritorním rozhodnutím. Jelikož řízení ve věci samé dosud neskončilo, jsou stěžovateli nadále k dispozici procesní prostředky ochrany jeho práv. Nestrannost soudkyně tak může zpochybňovat v rámci řádných, případně i mimořádných opravných prostředků (blíže viz stanovisko pléna ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. ).

6. Nynější rozhodnutí Ústavního soudu přitom stěžovatele nijak neomezuje v podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí ve věci samé. Bude-li mít za to, že pravomocné meritorní rozhodnutí bylo vydáno nepříslušným soudem, nebude mu nic bránit v tom, aby proti takovému rozhodnutí po vyčerpání opravných prostředků podal novou ústavní stížnost.

7. Z výše vyložených důvodů, a jelikož stěžovatel netvrdil a Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ( ), Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2025

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj