Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3587/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatelky Lenky Baštové, bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 9. 2025, č. j. -57, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Mgr. Ivany Zelenkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, Okresní soud ve Znojmě ("okresní soud") rozsudkem pro uznání ze dne 17. 4. 2025, č. j. -25, uložil žalované stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 21 499,28 Kč s příslušenstvím.

2. K odvolání stěžovatelky ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně ("krajský soud"), který v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok I). Krajský soud účastníky řízení poučil, že dovolání proti tomuto rozsudku je přípustné, přestože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, neboť jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy [ , (" ")].

3. Stěžovatelka napadá rozhodnutí krajského soudu ústavní stížností, v níž namítá, že odvolací soud rozhodl v její nepřítomnosti, přestože řádně a včas doložila žádost o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Stěžovatelka se tak nemohla vyjádřit k důkazům a tvrzením protistrany. Upřesňuje, že proti rozhodnutí krajského soudu podala dne 16. 10. 2025 žalobu pro zmatečnost podle Stěžovatelka se domáhá zrušení rozhodnutí krajského soudu s tím, že současně navrhuje odklad jeho vykonatelnosti.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti, a dospěl k závěru, že není přípustná, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva ( ).

5. Podle tohoto ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 téhož zákona).

6. Pod pojmem vyčerpání nutno rozumět nejen podání procesního prostředku, ale i (vyčkání) rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci o něm. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že proti napadenému rozsudku krajského soudu podala žalobu pro zmatečnost, v níž uplatnila tytéž námitky jako v ústavní stížnosti. Ústavní soud ověřil, že soudní řízení v dané zmatečnostní věci nadále probíhá. Z tohoto důvodu je třeba považovat ústavní stížnost za předčasnou, resp. nepřípustnou podle (srov. např. usnesení ze dne 18. 8. 2020

sp. zn.

). Ústavní soud by mohl do probíhajícího řízení zasáhnout pouze za splnění podmínek stanovených v . Stěžovatelka se však postupu podle tohoto ustanovení nedomáhá, a ani ve vztahu k němu žádné konkrétní skutečnosti v ústavní stížnosti neuvádí.

7. Ústavní soud nepřehlédl - jak vyplývá ze shrnutí ústavní stížnosti - že stěžovatelka nenapadla rozhodnutí krajského soudu dovoláním, byť byla o této možnosti poučena, nicméně nepovažuje za nutné, aby se obsáhleji vyjadřoval ke vzájemnému vztahu dovolání a žaloby pro zmatečnost (postačí odkázat např. na nález ze dne 19. 12. 2017

sp. zn.

, bod 30 a zde citovanou judikaturu Nejvyššího soudu). Jak již bylo řečeno, v nyní posuzované věci je podstatné, že stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá zmatečnostní vadu, o níž je před krajským soudem nadále vedeno řízení, což znamená, že se Ústavní soud nemůže ústavní stížností s ohledem na zásadu subsidiarity věcně zabývat.

8. S ohledem na tyto důvody Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl. Ústavní soud již nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad podání a zajištění právního zastoupení, neboť ústavní stížnost by musela být z uvedeného důvodu stejně odmítnuta.

9. Co se týče návrhu na odklad vykonatelnosti, má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu. Pakliže byla ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud i návrh na odklad vykonatelnosti, aniž by o něm Ústavní soud samostatně rozhodoval.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2025

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj