Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2963/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Mikulou, advokátem, sídlem Chrastěšovská 1166, Vizovice, proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 13. srpna 2025 č. j. -61, za účasti Okresního soudu Praha-východ, jako účastníka řízení, a L. K., jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen ""), resp. právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Dále mělo být porušeno i právo jeho nezletilých dětí vyjádřit se a být slyšen ve smyslu y, Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy.

2. Okresní soud Praha-východ (dále jen "okresní soud") vyhověl návrhu vedlejší účastnice, s nímž stěžovatel přípisem ze dne 10. 8. 2025 vyjádřil souhlas, a napadeným rozsudkem rozvedl jejich manželství. Okresní soud vzal za prokázané, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Vzal rovněž na vědomí, že o poměrech nezletilých dětí pro dobu před rozvodem a po rozvodu uzavřeli rodiče dohodu, kterou okresní soud rozsudkem ze dne 12. 6. 2024 č. j. -488 schválil. Stěžovatele poučil, že podle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z. ř. s."), není proti jeho rozsudku odvolání přípustné.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel v prvé řadě namítá, že mu byla odepřena možnost odvolacího přezkumu. Okresní soud nepřípustnost odvolání dovodil z § 395 z. ř. s., stěžovatel nicméně uvádí, že společný návrh na rozvod manželství podán nebyl a k návrhu vedlejší účastnice ani nepodmíněně nepřistoupil. Okresnímu soudu sice zaslal "podmíněný souhlas" s návrhem na rozvod, ale výslovně si vyhradil, že se práva na odvolání nevzdává. Dále okresnímu soudu vytýká, že neověřoval skutečnost, zda je či není rozvod manželství v rozporu se zájmem nezletilých dětí. Okresní soud nesouhlasné stanovisko nezletilých dětí k rozvodu nikterak nezohlednil. Takový postup je podle stěžovatele v rozporu nejen s , , ve znění pozdějších předpisů, ale i Úmluvy o právech dítěte, Úmluvy nebo judikaturou Ústavního soudu [např. nálezy ze dne 28. 2. 2018

sp. zn.

(N 39/88 SbNU 535), ze dne 4. 11. 2015

sp. zn.

(N 193/79 SbNU 199) aj.].

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno soudní rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen advokátem v souladu s až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud připomíná, že není součástí soustavy soudů [y (dále jen "")] a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d)y oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

6. Stěžovatel namítá, že mu byla odepřena možnost podat odvolání. Tvrdí přitom, že společný návrh na rozvod nebyl podán a k návrhu podanému vedlejší účastnicí nepřistoupil. Z přípisu stěžovatele ze dne 10. 8. 2025 nadepsaného jako "Souhlas manžela s návrhem manželky na rozvod manželství", který stěžovatel přiložil k ústavní stížnosti, se nicméně podává, že byl srozuměn se situací panujícího kvalifikovaného rozvratu manželství, a ačkoliv za jeho primárního viníka nadále považuje vedlejší účastnici, tak bez ohledu na svá dřívější vyjádření, jakož i vyjádření společných nezletilých dětí, s návrhem vyslovil souhlas. K tomu v přípisu uvedl pouze svůj požadavek, aby důvody jeho souhlasu s návrhem byly uvedeny v odůvodnění rozsudku. Rovněž zdůraznil, že se nevzdává svého práva odvolání. Za daného stavu (rodiči byla uzavřena soudem schválená dohoda o poměrech nezletilých dětí pro dobu před rozvodem a po rozvodu) nelze z hlediska obsahu stěžovatelova přípisu okresnímu soudu vytýkat, že vyšel z toho, že jde o tzv. smluvený rozvod, při němž návrh na rozvod podávají buď oba manželé či se k návrhu na rozvod jednoho manžela druhý manžel připojí, pročež podle § 395 z. ř. s. není proti takovému rozhodnutí odvolání přípustné. Skutečnost, že se stěžovatel nevzdal svého práva na odvolání, nehraje žádnou roli, neboť takové prohlášení přípustnost opravného prostředku založit nemůže.

7. Namítal-li stěžovatel, že okresní soud nepřihlédl k zájmům nezletilých dětí a nezohlednil jejich nesouhlasné stanovisko k rozvodu manželství, nelze přehlédnout, že sám stěžovatel svůj souhlas s návrhem na rozvod na názor nezletilých dětí nevázal (k tomu viz jeho přípis ze dne 10. 8. 2025). Tuto skutečnost zmiňuje až nyní v ústavní stížnosti. Navíc platí, že zájem dítěte na zachování manželství jeho rodičů nebo zájem na dalším trvání jejich manželství musí být dán zvláštními důvody. Jde o objektivní stav potřeby zachovat v daném případě kvůli dítěti manželství, protože dítě je zjevně v takovém stavu (zejména zdravotním), kdy zachování manželství je nanejvýš potřebné, a to natolik, že jinak dítěti hrozí zvláštní újma. To však zjevně v nyní posuzované věci nenastalo.

8. Stěžovatelem výše zmiňované nálezy Ústavního soudu se pak míjejí s podstatou věci. V nich Ústavní soud shledal porušení práva nezletilého dítěte na to, aby bylo slyšeno v soudním řízení v situacích, kdy se rozhodovalo ve věci, která se jej bezprostředně týkala (např. řízení o svěření do péče a úprava styku, změně příjmení dítěte nebo omezení osobní svobody). Rozhodnutí o rozvodu mezi takové věci nepatří, neboť se primárně týká toliko manželů.

9. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu