Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2129/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky ZÁPADOČESKÁ VÝROBA OKEN a. s. v likvidaci, sídlem Nádražní 172, Klatovy III, zastoupené JUDr. Josefem Srbou, MBA, advokátem se sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2025 č. j. -191 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. října 2024 č. j. -125, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, jako vedlejší účastnici řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podstatou nyní řešeného případu je posouzení, zda měly obecné soudy shledat, že jsou dány výjimečné důvody pro zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů, z důvodu odstranění zjevné nespravedlnosti nebo rozporu s principy právního státu.

I. Vymezení věci

2. Stěžovatelce vznikl dluh na neuhrazeném zdravotním pojištění a penále vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ("VZP") celkově ve výši 1 708 529 Kč. V období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2007 evidovala VZP u stěžovatelky dva zaměstnance, za které měla společnost hradit zdravotní pojištění. Stěžovatelka toto pojištění neuhradila, čímž došlo k dalšímu nárůstu dlužného pojistného. Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozhodnutím částečně exekuci vůči stěžovatelce zastavil, co do pohledávky vůči VZP ve výši 426 506 Kč z platebního výměru VZP ze dne 1. 4. 2003 č. 4140300043 z důvodu jejího promlčení. Ve zbylém rozsahu návrh stěžovatelky na zastavení exekuce zamítl. Stěžovatelka se proti nevyhovujícímu výroku II usnesení obvodního soudu odvolala. Městský soud v Praze napadeným usnesením rozhodnutí obvodního soudu v rozsahu zamítavého výroku II potvrdil.

3. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu ( , 2 a 3 d a Úmluvy), právo vlastnit majetek (č. 11 odst. 1 y) a právo na veřejné projednání jeho věci ( y). Stěžovatelka v ústavní stížnosti opakuje námitky nezákonnosti a věcné nesprávnosti veškerých vymáhaných pohledávek. Namítá, že veškeré vymáhané pohledávky jsou pohledávky vzniklé vyměřením penále, které podle jejího názoru nemělo ani vzniknout.

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou a řádně zastoupenou osobou, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný [ , , a ].

5. Ústavní soud po posouzení ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

6. Jde-li o možnost přezkumu nalézacího řízení v řízení exekučním, základním pravidlem je, že exekuční řízení k přezkumu nalézacího řízení neslouží. Z tohoto pravidla existují výjimky, které se však v souladu s judikaturou Ústavního soudu, jak je i Městským soudem v Praze v napadeném rozsudku zmiňována, opravdu týkají jen výjimečných případů. Stěžovatelčin případ pod tyto výjimky nespadá. Postup, který v nyní projednávaném případě vedlejší účastnice využila, aby předepsala dlužné pojistné a následně ho vymáhala, Ústavní soud nepovažuje, a ani v minulosti v obdobných případech nepovažoval, za rozporný s ústavně zaručenými právy a svobodami (srov. například usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 12. 2018 a usnesení

sp. zn.

ze dne 23. 4. 2020).

7. Protože Ústavní soud neshledal, že by napadenými rozhodnutími došlo k porušení základních práv stěžovatelky, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2025

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu