Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2919/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Martina Smolka a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele Státní podnik "Dokument", zahraniční osoby registrované pod č. 32735236, sídlem Dovnar-Zapolskoho 8, Kyjev, Ukrajina, jednající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu Státní podnik "Dokument", sídlem Michelská 1552/58, Praha 4, zastoupeného JUDr. et Mgr. Uljanou Bondarevskou Kurivčakovou, advokátkou, sídlem U Prašné brány 1079/3, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2025, č. j. -59, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Oleksandra Pavliuka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a napadené rozhodnutí

1. Městský soud v Praze ("městský soud") změnil nyní napadeným usnesením výrok II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (ze dne 9. června 2025, č. j. -50) tak, že uložil vedlejšímu účastníkovi zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč. Městský soud konstatoval, že zavinění na zastavení řízení před obvodním soudem leží na straně vedlejšího účastníka, současně však přihlédl ke skutečnosti, že je stěžovatel státním podnikem, který vykonává mimo jiné i úkoly související s výkonem státní moci. Z toho lze dovodit, že stěžovatel má z povahy věci disponovat dostatečným odborným aparátem pro obstarávání a vyřizování těchto záležitostí, a to včetně účasti v tomto řízení, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Náklady řízení spočívající v odměně advokáta proto v daném případě neshledal městský soud jako účelně vynaložené. Náhradu nákladů odvolacího řízení městský soud žádnému z účastníků nepřiznal.

II.

Argumentace stěžovatele

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí se závěrem městského soudu, neboť judikaturu Ústavního soudu, na kterou městský soud odkázal, považuje za nepřiléhavou. Vztahuje se totiž na český stát, případně od něj odvozené osoby, nikoli na stát zahraniční. Upozorňuje, že nešlo o běžnou agendu stěžovatele, a náklady na externí zastoupení advokátem tak byly účelně vynaložené. Stěžovatel rovněž poukazuje na nejednotnost rozhodovací praxe městského soudu a zmiňuje konkrétní rozhodnutí, v nichž městský soud stěžovateli v obdobných věcech přiznal náhradu nákladů řízení na právní zastoupení v prvostupňovém i odvolacím řízení.

3. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí městského soudu, neboť jím byly porušeny a y a bylo zasaženo do jeho základních práv zaručených a a 3 d.

III.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

4. Po prostudování ústavní stížnosti a připojených dokumentů dospěl Ústavní soud k závěru, že představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu .

5. Předně je třeba uvést, že Ústavní soud eviduje aktuálně několik dalších obdobných ústavních stížností stěžovatele, přitom některé z nich již Ústavní soud odmítl pro zjevnou neopodstatněnost, neboť neshledal v postupu městského soudu porušení stěžovatelových ústavně zaručených základních práv.

6. Stěžovatel napadl rozhodnutí o nákladech řízení, nadto v bagatelní výši, které Ústavní soud ruší pouze výjimečně, jelikož nákladový či bagatelní spor zpravidla nedosahuje intenzity způsobilé porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. ). Tak je tomu i nyní. Ústavní soud, stejně jako v předchozích řízeních, nadto považuje napadené rozhodnutí z hlediska zákonné úpravy i z hlediska ústavněprávního za plně akceptovatelné a nepokládá je za jakkoliv vybočující či překvapivé. Ústavní soud proto pro stručnost odkazuje na odůvodnění dvou usnesení ze dne 7. 10. 2025,

sp. zn.

a

sp. zn.

.

7. K nejednotnosti rozhodovací praxe městského soudu Ústavní soud opětovně připomíná, že nástroje k sjednocování rozporné judikatury mají mimo Nejvyšší soud i samy krajské soudy. Konkrétně u městského soudu působí evidenční senát (14 Co), do jehož náplně spadá podle rozvrhu práce (dostupný na https://msp.gov.cz/web/mestsky-soud-v-praze/rozvrh-prace-2025) evidence rozhodnutí, tedy i rozporných rozhodnutí, a zpracovávání podkladů pro gremiální porady občanskoprávního úseku.

8. Ze všech shora vyložených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. října 2025

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu