Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3108/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Kateřiny Bečičkové, zastoupené Mgr. Žanetou Vítů, LL.M., advokátkou, se sídlem T. G. Masaryka 46/1, Břeclav, proti postupu Městského úřadu Břeclav spočívajícím v tom, že stěžovatelce jako svědkyni ve věci vedené pod sp. zn. MUBR-S 24181/2025 nebylo umožněno mít u výslechu dne 28. 8. 2025 advokáta, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá toho, aby Ústavní soud konstatoval, že v záhlaví uvedeným postupem Městského úřadu Břeclav (dále jen " ") bylo porušeno stěžovatelčino ústavní právo podle d. Dále stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zakázal pokračovat v porušování uvedeného ústavního práva.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti předpokládané a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené tímto zákonem.

3. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita a jí korespondující princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Princip subsidiarity se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele ( ve spojení s ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, když už příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit. Úkol chránit ústavně zaručená základní lidská práva a svobody nepřipadá jen Ústavnímu soudu, nýbrž všem orgánům veřejné moci, především obecným soudům, neboť podle y jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci jako celku.

4. Z ústavní stížnosti (a ani z jejích příloh) nevyplývá, že by stěžovatelkou tvrzený zásah do jejích základních práv jakkoliv pokračoval. Bod I. jejího petitu je omezen na výslech stěžovatelky konaný dne 28. 8. 2025. Z toho podle Ústavního soudu vyplývá, že zásah již byl ukončen a možné porušování stěžovatelčiných práv nadále nepokračuje, neboť se provedením daného výslechu "vyčerpalo" bez trvajících následků (stěžovatelka např. neuvádí, že by dostala pořádkovou pokutu). Jde-li o kompenzaci za případný neústavní (resp. nezákonný) postup městského úřadu, je v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními nutné, aby stěžovatelka nejprve vyčerpala všechny ostatní dostupné právní prostředky, má-li být její ústavní stížnost přípustná. Takovým prostředkem je zejména žaloba podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Tou se může stěžovatelka domáhat přinejmenším stejného výroku konstatujícího porušení jejích práv, jakého se domáhala ústavní stížností.

5. Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel předložený návrh odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. října 2025

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka