Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2977/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Reného Oehme (O e h m e), zastoupeného JUDr. Petrem Veselým, Nerudova 348, Kadaň, proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově č. j. -64 ze dne 10. ledna 2025, za účasti Okresního soudu v Chomutově, jako účastníka řízení, a České televize, sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4 - Podolí, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel ústavní stížností napadá shora označené soudní rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená a d.

2. Napadeným rozsudkem byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici 1 080 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Proti rozsudku (v bagatelní věci) nebylo přípustné odvolání ( ).

3. Z doložky právní moci na napadeném rozhodnutí, jak je stěžovatel připojil k ústavní stížnosti, vyplývá, že rozsudek nabyl právní moci 10. února 2025. Nejpozději tento den tak musel mít Okresní soud v Chomutově rozsudek za doručený i stěžovateli. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst.

3 ) tak uplynula 10. dubna 2025. Stěžovatel však ústavní stížnost podal až 10. října 2025, tedy opožděně.

4. Stěžovatel uvádí, že doručení nebylo účinné, a proto má za to, že ústavní stížnost byla podána včas, když o rozsudku se dozvěděl až 29. září 2025 (ten den jeho advokát nahlédl do spisu). K tomu Ústavní soud dodává, že neúčinnost doručení není věcí přesvědčení účastníka řízení, nýbrž soudního rozhodnutí. Stěžovatel měl možnost se podle domáhat vyslovení neúčinnosti doručení. Neučinil-li tak, je třeba pro posouzení běhu lhůty k podání ústavní stížnosti vycházet z toho, že stěžovateli byl napadený rozsudek účinně doručen.

5. V případě, že stěžovatel návrh podle podal a řízení o něm dosud nebylo skončeno, byla by ústavní stížnost předčasná, a tudíž nepřípustná podle , neboť by nebylo žádoucí, aby Ústavní soud svým posuzováním ústavní stížnosti "předsuzoval" otázku, která je řešena v řízení o návrhu podle .

6. Namítá-li stěžovatel, že mu jako cizinci neměl okresní soud doručovat na adresu jeho dočasného pobytu v České republice, a upozorňuje-li v této souvislosti, že soudu sdělil jinou doručovací adresu, pomíjí, že sdělená doručovací adresa má přednost před adresou podle pouze tehdy, jde-li o adresu místa v České republice, což se ve věci stěžovatele nestalo. Stěžovatel jako cizinec má v České republice povolen dočasný pobyt. Aplikoval-li za takové situace okresní soud in fine a doručoval-li stěžovateli na adresu

dočasného pobytu v České republice, Ústavní soud na takovém postupu neshledává nic neústavního. Doručoval-li soud rozsudek v českém jazyce (bez překladu), neodporuje to právu stěžovatele jednat v mateřském jazyce.

7. Obsahem stížnosti je i námitka, že vlivem nesprávného doručování předvolání na jednání byla stěžovateli odňata možnost jednat před soudem. Na ochranu svých práv v takové situaci ale mohl stěžovatel využít mimořádný opravný prostředek v podobě žaloby pro zmatečnost podle věty druhé . Taková námitka je tedy nepřípustná.

8. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí rovněž námitku, že okresní soud ho v rozsudku chybně označil příjmením "Oehme", nikoli "O e h m e", a tudíž podle něj nelze vyloučit záměnu osoby. To však nemá vliv na výsledek řízení o ústavní stížnosti. Týkal-li by se rozsudek někoho jiného, bylo by namístě ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným podle . Ústavní soud však hlavně nevidí důvod k takové záměně, koneckonců i potvrzení o povolení k pobytu, které stěžovatel připojil k ústavní stížnosti, uvádí příjmení formou bez mezer mezi písmeny ("Oehme"), v napadeném rozhodnutí je stěžovatel navíc identifikován i datem narození. Mělo-li by jít o chybu, pak k její nápravě by vedlo opravné usnesení ( ).

9. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. října 2025

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka