Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1278/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelů Bohuslava Borka a Zdeňky Borkové, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. září 2010 č. j. -87, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a družstva SVORNOST, stavební bytové družstvo, sídlem Ztracená 2647/16, Kroměříž, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatelů označené jako ústavní stížnost, směřující proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud"). Tvrdí, že daným rozsudkem, kterým byl nahrazen souhlas vedlejšího účastníka se smlouvou o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva, došlo k zásahu do jejich základních práv vyplývajících z , , , a 2, , 3 a 4 a , a d a má být proto zrušeno.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Podání stěžovatelů nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou obsahových i formálních nedostatků (viz , ). Fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Návrh musí mimo jiné obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

4. Stěžovatelé mimo jiné nesplnili požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle a 31 . Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta ( ) k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem. Takováto plná moc však k ústavní stížnosti přiložena nebyla.

5. Z podané ústavní stížnosti je však zřejmé, že směřuje vůči napadenému rozhodnutí. Toto rozhodnutí nabylo právní moci již 4. 11. 2010. Podle obsahu ústavní stížnosti již v roce 2014 došlo k problémům se zápisem do katastru nemovitostí, v roce 2017 byla řešena věc s krajským soudem.

6. Lhůta k podání ústavní stížnosti činí dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Stěžovateli přitom vzniká povinnost vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

7. Lhůta k podání ústavní stížnosti směřující proti napadenému rozhodnutí skončila nejpozději v roce 2011. Bez ohledu na vady podání a nedostatek právního zastoupení je proto zjevné, že ústavní stížnost je podána po uplynutí lhůty k jejímu podání. Ústavní soud proto nepřistoupil k odstraňování vad podání, resp. vyžadování naplnění podmínky právního zastoupení, když by to nemohlo přinést pro stěžovatele příznivější rozhodnutí.

8. Nad rámec toho Ústavní soud sděluje, že není oprávněn poskytovat právní poradenství jednotlivým stěžovatelům v jejich soukromoprávních sporech. Ústavní soud nepřiděluje ani neustanovuje advokáta. Stěžovatelé se mohou obrátit na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta ve smyslu , o advokacii.

9. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj návrh stěžovatelů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2025

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj