Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2343/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně, soudce zpravodaje Josefa Baxy a soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti MQI Brno, spol. s r.o., sídlem Lipová 549/17, Brno, zastoupené Ing. Mgr. Bc. Petrem Molnárem, advokátem, sídlem Vrchlického 678/19, Hradec Králové, proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. května 2024 č. j. -100, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Ing. Michala Plcha, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva zaručená v , , a d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně základních práv a svobod a dále a y.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že se stěžovatelka po vedlejším účastníkovi domáhala zaplacení částky 36 006,25 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty, na kterou stěžovatelce vznikl nárok na základě dohody o uznání dluhu. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 26. 7. 2023 č. j. -65 žalobě vyhověl. Vedlejší účastník následně podal odvolání. V průběhu odvolacího řízení vzala stěžovatelka žalobu zpět, neboť smluvní pokuta byla uhrazena, avšak nikoli vedlejším účastníkem, ale jeho manželkou, která byla zavázána společně a nerozdílně a kterou stěžovatelka žalovala v jiném řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5.

3. Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") proto napadeným usnesením rozsudek městského soudu zrušil a řízení zastavil. Zároveň rozhodl, že stěžovatelka je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 16 863 Kč jako náhradu nákladů řízení. Ke zpětvzetí žaloby nedošlo pro chování vedlejšího účastníka jako žalovaného, ale proto, že stěžovatelka bezdůvodně vedla dvě samostatná řízení o témže nároku, který byl nakonec vymožen v jiném řízení. Taková okolnost nemůže jít k tíži vedlejšího účastníka. Zastavení řízení tedy podle krajského soudu zavinila stěžovatelka, a proto jí uložil nahradit náklady řízení.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka spatřuje porušení svých práv v tom, že krajský soud shledal, že zavinila zpětvzetí žaloby. Namítá, že vedení dvou samostatných řízení nebylo bezdůvodné, ale souviselo s místní příslušností soudů ve vztahu ke každému solidárnímu dlužníkovi. O nákladech řízení rozhodl krajský soud překvapivě. Nesouhlasí ani s tím, že manželka vedlejšího účastníka nebyla účastníkem řízení, a proto nebylo možné uzavřít, že žaloba byla vzata zpět pro chování účastníka řízení. Manželka vedlejšího účastníka je solidární dlužnicí, žalobní nárok byl důvodný, a proto výklad , , který zastává krajský soud, je přepjatě formalistický. Vedlejší účastník nadto se zpětvzetím žaloby souhlasil. Vedlejší účastník těžil ze své nepoctivosti, neboť jím podané odvolání bylo pouze snahou oddálit povinnost zaplatit žalovanou částku. Podle stěžovatele krajský soud nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Rovněž namítl, že krajský soud započítal vedlejšímu účastníkovi úkon, který nebyl proveden, neumožnil stěžovateli se k otázce náhrady nákladů řízení vyjádřit, nebyl nestranný a nerespektoval rovnost stran sporu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil procesní předpoklady řízení a shledal, že ústavní stížnost splňuje náležitosti stanovené a byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Stěžovatelka je v souladu s až 31 zastoupena advokátem. Ústavní stížnost je přípustná, neboť před jejím podáním stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ve smyslu . Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný.

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y), který stojí mimo soustavu soudů a není jim instančně nadřízen ( y). Proto nepřezkoumává běžnou zákonnost a správnost napadených soudních rozhodnutí či řízení, které jejich vydání předcházelo, ale posuzuje výhradně to, zda došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatelů zaručených jim ústavním pořádkem [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 1995

sp. zn.

(N 5/3 SbNU 17)].

7. Ústavní soud dále upozorňuje, že ústavněprávní rozměr obvykle neshledává ve věcech objektivně méně závažného významu, kterými se rozumí ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní. Činí tak z důvodu zanedbatelného zásahu do subjektivních práv jednotlivce, který není (kvalitativně) způsobilý založit porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení ze dne

22. 3. 2022

sp. zn.

). Tato úvaha se projevuje i na zákonné úrovni např. omezením možnosti podat dovolání, a to i do výroku o nákladech řízení [ ].

8. Ústavní soud se k přezkumu rozhodování o náhradě nákladů řízení staví obdobně rezervovaně a i za běžné situace jej podrobuje pouze omezenému ústavněprávnímu přezkumu. Ústavní stížnost proti rozhodnutí o nákladech řízení bude zpravidla zjevně neopodstatněná, neprovází-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji činí co do ústavní roviny dostatečně významnou. O to mimořádnější okolnosti, typicky v podobě významného přesahu vlastního zájmu stěžovatele, musejí být dány ve věcech, v nichž sporná výše nákladů řízení nepřevyšuje ani hranici bagatelnosti (viz stanovisko pléna ze dne 5. 3. 2025 sp. zn. , bod 34).

9. V nyní posuzované věci lze výši nákladů řízení považovat za bagatelní. Stěžovatelka přitom neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádných okolnostech její věci (zejména z hlediska přesahu jejích vlastních zájmů). Vzhledem k bagatelní výši nákladů řízení by tedy ani případné pochybení ze strany krajského soudu v této věci nemohlo představovat vadu, jejímž následkem by bylo porušení ústavnosti (tzv. kvalifikovanou vadu), a tedy porušení základních práv stěžovatelky.

10. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů porušení základních práv stěžovatelky neshledal (viz bod 1 tohoto usnesení), a proto její ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. března 2025

Jiří Přibáň v. r.

předseda senátu