Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 715/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky nezletilé F. P., právně zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Němcem, advokátem, se sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2, proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 1. listopadu 2024 č. j. -53, za účasti Okresního soudu v České Lípě, jako účastníka řízení, a R. Š. a M. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) y (dále jen " ") a a násl. zákona Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jejích základních práv podle a Úmluvy o právech dítěte. K návrhu na zrušení rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě připojuje stěžovatelka rovněž návrh na zrušení věty druhé , o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen " "), ve znění pozdějších předpisů, neboť je v rozporu s uvedenými základními právy a tudíž protiústavní.

2. Napadeným rozsudkem byla zamítnuta žádost vedlejších účastníků jako poručníků stěžovatelky na změnu jejího rodného příjmení "P." na společné příjmení vedlejších účastníků "Š.". V rozhodnutí vycházel okresní soud z napadeného ustanovení , podle kterého nelze povolit změnu příjmení, pokud je v rozporu s potřebami a zájmy dítěte, a rovněž v případech, kdy by mělo být příjmení změněno na příjmení poručníků. Okresní soud tedy uzavřel, že změnu příjmení nelze povolit jak pro výslovný zákaz obsažený v zákoně, tak pro rozpor se zájmy stěžovatelky, neboť i skrze příjmení je udržován její vztah k zesnulé matce.

3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

4. Podle ustanovení je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

5. Posledním procesním prostředkem, který měla stěžovatelka k dispozici, bylo odvolání proti napadenému rozsudku (v souladu s poučením v napadeném rozsudku) - dovolání v tomto typu řízení není přípustné ( , o zvláštních řízeních soudních).

6. Napadenému rozsudku se stěžovatelka odvoláním nebránila, což v ústavní stížnosti přiznává. Dle jejího názoru by jeho podání bylo bezpředmětné, neboť vzhledem k textu zákona nemůže soud rozhodnout o návrhu vedlejších účastníků jinak než negativně. Tento opravný prostředek by tak nebyl účinný. Stěžovatelka rovněž namítá, že její stížnost zjevně přesahuje její vlastní zájmy a měla by tak být přípustná podle .

7. Bez ohledu na posouzení vyčerpání opravných prostředků Ústavní soud nejprve posoudil, zda byla Ústavní stížnost podána alespoň v zákonné lhůtě ve vztahu k napadenému rozhodnutí. Rozsudek Okresního soudu nabyl právní moci dne 13. 12. 2024 - Ústavní soud tak nezjišťoval datum doručení, neboť je zřejmé, že muselo nastat před právní mocí rozsudku.

8. Byť stěžovatelka v bodě 5 ústavní stížnosti uvádí lhůtu jednoho roku, ta se uplatní jen v případě tzv. zásahové ústavní stížnosti ( ). Na případ stěžovatelky se uplatní standardní lhůta dvouměsíční podle . Stěžovatelka tak podala ústavní stížnost po uplynutí dvouměsíční lhůty a ústavní stížnost je tak opožděná.

9. Ústavní soud rozhodnutím však nepředjímá, jaký by byl výsledek řízení v případě meritorního přezkumu. Není vyloučeno, že stěžovatelka (resp. vedlejší účastníci) podá žádost o změnu příjmení opětovně a případné negativní rozhodnutí napadnou ústavní stížností znova.

10. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 2025

Dita Řepková v. r.

soudkyně zpravodajka