Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 429/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské a soudce Jana Wintra ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Ing. Jana Boučka, advokáta, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 14. 1. 2025 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. -1180 ze dne 23. 10. 2024, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel byl ustanoven jako obhájce z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu. Po skončení trestního řízení uplatnil nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 21 780 Kč. Obvodní soud pro Prahu 10 stěžovateli napadeným usnesením přiznal na odměně celkem 19 602 Kč; co do rozsahu 2 178 Kč jeho návrh zamítl. Obvodní soud stěžovateli nepřiznal odměnu 1 500 Kč včetně režijního paušálu 300 Kč za nahlížení do spisu dne 4. 10. 2023 s odůvodněním, že se nejedná o úkon právní služby ve smyslu příslušných ustanovení advokátního tarifu. Podle soudu totiž spadá do úkonu právní služby - převzetí a příprava obhajoby včetně první porady s klientem. Současně obvodní soud z výše uvedené částky stěžovateli nepřiznal daň z přidané hodnoty.

2. Městský soud napadeným usnesením potvrdil rozhodnutí obvodního soudu a stěžovatelovu stížnost zamítl, když shledal, že stěžovatelova stížnost nebyla důvodná. K odměně obhájce s odkazem na judikaturu Ústavního soudu uvedl, že převzetí obhajoby a (první) nahlédnutí do spisu spolu tvoří nedílný celek. Advokát se logicky musí při převzetí obhajoby seznámit s podrobnostmi případu tím, že nahlédne do spisu.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení svého práva na spravedlivý proces podle d ve spojení s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tvrdí, že napadená rozhodnutí jsou projevem extrémního nepochopení rozdílu mezi úkonem právní služby ve smyslu převzetí zastoupení a úkonu nahlížení do spisu. Poukazuje na to, že obhájce musí mít možnost pracovat s podklady, které jsou v trestním spisu. Pokud se tento spis nenachází na místě, kde dochází k převzetí zastoupení, není možné ani logicky se s tímto spisem seznámit pro další obhajobu a je nutno si spis objednat. S odkazem na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

z 1. 3. 2021 a

sp. zn.

z 8. 3. 2021 poukazuje na to, že jediným korektivem pro posouzení nahlížení do spisu je účelnost takového úkonu. Účelnost potom dovozuje z toho, že v den převzetí spisu nebyl spis ve věznici, kde se substitut stěžovatele setkal s klientem. K nahlížení do spisu proto došlo až o více než týden později na jiném místě.

4. Ústavní soud shledal, že procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem jsou splněny. Dospěl nicméně k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť nic nenasvědčuje porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod, kterých se stěžovatel dovolává.

5. Stěžovatelova ústavní stížnost směřuje výlučně proti rozhodnutí o nákladech řízení, k jejichž přezkumu se Ústavní soud staví velmi zdrženlivě (k tomu srov. např. nález

sp. zn.

z 17. 4. 2019).

6. Ústavněprávní rozměr nyní řešené věci navíc významně oslabuje její bagatelní povaha. Jde o spor, ve kterém okresní soud stěžovateli přiznal o 2 178 Kč méně, než mu podle jeho mínění mělo náležet. Ústavněprávní přezkum u bagatelních věcí přitom připouští Ústavní soud pouze ve výjimečných (excesivních) případech evidentní svévole orgánů veřejné moci vůči stěžovateli, např. u natolik zásadních pochybení, že v jejich důsledku nastala kolize se samotnou esencí určitého ústavně zaručeného základního práva, zpravidla práva na soudní ochranu (srov. např. usnesení

sp. zn.

z 3. 7. 2024). Ústavní soud tak učinil vždy vzhledem k intenzitě faktických (kvantitativních) dopadů na osobu stěžovatele, příp. s ohledem na jiné okolnosti dané věci (srov. např. nález

sp. zn.

z 10. 4. 2014 nebo usnesení

sp. zn.

z 1. 8. 2011).

7. Ústavní soud neshledal, že by ve stěžovatelově věci byly dány tak závažné (výjimečné) důvody, které by navzdory výše uvedenému odůvodňovaly nutnost jeho kasačního zásahu. Z napadených rozhodnutí vyplývá, že k převzetí a přípravě zastoupení došlo dne 26. 9. 2023, kdy tentýž den substitut stěžovatele navštívil klienta stěžovatele. Pár dní poté dne 4. 10. 2023 substitut stěžovatele nahlížel do spisu. Městský soud řádně a srozumitelně vysvětlil - a s tímto závěrem se Ústavní soud ztotožňuje -, že nahlížení do spisu po převzetí obhajoby v zásadě nelze považovat za samostatný úkon a že advokát se logicky musí při převzetí obhajoby seznámit s podrobnostmi věci tím, že nahlédne do spisu. Převzetí obhajoby a (první) nahlédnutí do spisu tak spolu tvoří nedílný celek.

8. Ústavní soud v tomto směru poukazuje, že např. v usnesení

sp. zn.

z 15. 11. 2022 akceptoval, že odehrává-li se nahlížení do spisu v přiměřené časové souvislosti s převzetím věci, nelze výklad, že nahlížení do spisu představuje součást seznamování se s věcí, považovat za neústavní. Ústavní soud si je vědom, že v minulosti konstatoval, že i úkon nahlížení do spisu může být považován za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) též vyhlášky (viz nález

sp. zn.

z 1. 3. 2021). Jak ovšem dále zdejší soud zdůraznil v nálezu

sp. zn.

z 8. 3. 2021, je povinností obecných soudů, aby náležitým způsobem posoudily účelnost provedených nahlížení do spisu právě z hlediska přiznání náhrady nákladů řízení. Platí, že při existenci výjimečných okolností není vyloučeno, aby i úkon nahlížení a studium spisu byl posouzen jako samostatný úkon právních služeb.

9. Stěžovatel ovšem na žádné takové výjimečné okolnosti v ústavní stížnosti nepoukazuje a jen velmi obecně tvrdí, že k nahlédnutí do spisu nemohlo dojít v den převzetí věci, neboť spis stěžovatelova klienta nebyl v daný moment ve věznici. Tato okolnost přitom podle Ústavního soudu není způsobilá opodstatnit zmíněnou výjimečnost okolností pro přiznání náhrady nákladů úkonu nahlížení a studia spisu. Za tohoto stavu věci a zejména s přihlédnutím k podstatě sporu (náklady řízení) a výši požadované odměny (v bagatelní výši) za úkon právní služby, nemá Ústavní soud za to, že by nepřiznáním nákladů došlo v tomto konkrétním případě k porušení základních práv a svobod stěžovatele.

10. Na základě výše uvedeného byla stěžovatelova ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2025

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu