Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 577/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Martina Prossera, zastoupeného Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem, sídlem Čimelice 112, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. listopadu 2024 č. j. -55, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Stavební bytové družstvo X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), resp. právo na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zásada rovnosti účastníků řízení podle y, právo na veřejné projednání věci s možností vyjádřit se podle y, jakož i právo na ochranu vlastnictví podle y.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem uložil stěžovateli (žalovanému) povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi (žalobci) částku 600 Kč (výrok I) a náhradu nákladů řízení ve výši 4 150 Kč (výrok II). Požadovaná částka představovala dlužné členské příspěvky za roky 2021 a 2022. Obvodní soud vzal za prokázané, že stěžovatel je členem vedlejšího účastníka, členství trvá a povinnost hradit příspěvek na správu vyplývá z platných stanov. Nepřitakal stěžovatelově námitce promlčení, ani neshledal, že by vymáhání členských příspěvků bylo v rozporu s dobrými mravy. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle , (dále jen " "), na základě úspěchu ve věci.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Stěžovatel namítá, že rozsudek obvodního soudu je nepřezkoumatelný a spočívá na neúplných a nesprávných zjištěních, která jsou v extrémním rozporu s obsahem spisu a nemají v něm jakýkoliv podklad. Rovněž vytýká nesprávné právní posouzení věci. Stěžovatel především popírá pravost listin (plné moci k uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností i samotné smlouvy) provedených v řízení jako důkazy. Nesouhlasí se závěrem, že se stal členem vedlejšího účastníka. Porušení zásady rovnosti spatřuje v tom, že obvodní soud stranil vedlejšímu účastníkovi např. tím, že opakovaně akceptoval jeho pozdní příchod a posunul začátek jednání. Vyslovuje přesvědčení o zjevném zneužití práva s tím, že vedlejší účastník hodlá pokračovat v zasahování do práv stěžovatele.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno soudní rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen advokátem v souladu s až , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud připomíná, že není součástí soustavy soudů [ y (dále jen " ")] a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle písm. d) y oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele. Žádné takové pochybení na straně obvodního soudu neshledal.

6. S ohledem na předmět sporu před obvodním soudem Ústavní soud odkazuje na svoji judikaturu, v níž vyslovil závěr, že u žalob znějících na peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, popř. 50 000 Kč, jde podle , resp. , o věci tzv. bagatelní, v nichž je ústavní stížnost, byť s výhradou nutnosti individuálního posouzení v některých extrémních případech flagrantních pochybení s intenzivními reálnými následky do sféry určité osoby, v podstatě vyloučena. Částky do 50 000 Kč již s ohledem na svou výši nejsou schopny představovat porušení základních práv a svobod. Tento výklad nelze chápat jako denegatio iustitiae, nýbrž jako promítnutí celospolečenského konsensu o bagatelnosti takových sporů do výkladu ochrany základních práv. Ústavní soud v usnesení ze dne 29. 4. 2010

sp. zn.

uvedl, že "v případě těchto bagatelních částek je evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu těm právům, jejichž porušení znamená i zásah do základních práv účastníka řízení a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatelky brojící proti rozhodnutí vydanému v bagatelní věci. Jinak řečeno, řízení o ústavní stížnosti v případech, kde jde o bagatelní částky, by bezúčelně vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod." Podobně lze odkázat na řadu dalších rozhodnutí.

7. Ústavní soud shledal, že posuzovaná věc je bagatelní povahy a zároveň nejsou dány ani žádné výjimečné důvody, které by navzdory tomu odůvodňovaly nutnost jeho zásahu. Stěžovatel ostatně ani netvrdil, proč by měla mít posuzovaná věc význam přesahující jeho zájmy, ani nedoložil, proč věc přes svou bagatelnost vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (např. usnesení ze dne 21. 5. 2014

sp. zn.

, bod 6).

8. Nelze také přehlédnout, že stěžovatelova argumentace se nachází v rovině pouhé polemiky se skutkovými a právními závěry, které učinil obvodní soud. Takto pojatá ústavní stížnost staví Ústavní soud do pozice další instance v systému obecného soudnictví, která mu, jak již bylo naznačeno výše, nepřísluší. Výklad jiných než ústavních předpisů i jejich aplikace při řešení konkrétních případů jsou samostatnou záležitostí obecných soudů. Skutečnost, že soud vyslovil právní názor, s nímž se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě odůvodněnost ústavní stížnosti. V rozhodnutí obvodního soudu Ústavní soud nespatřuje exces, který by si vyžadoval jeho kasační zásah.

9. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu