Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 266/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky Soni Mackové, zastoupené JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M., advokátem, sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. října 2024 č. j. -23, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti CASPER CONSULTING, a. s., sídlem náměstí Borise Němcova 510/3, Praha 6 - Bubeneč, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva zaručená d (dále jen " ") a a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že v řízení o žalobě pro zmatečnost Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") napadeným usnesením rozhodl, že k projednání a rozhodnutí dané věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (I. výrok) a že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Hradci Králové (II. výrok; dále jen "krajský soud"). V odůvodnění vrchní soud mimo jiné uvedl, že stěžovatelka, bývalá manželka povinného v exekučním řízení, podala podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), žalobu pro zmatečnost proti usnesení krajského soudu ze dne 31. 1. 2024 č. j. -562 s tvrzením, že jí byla odňata možnost jednat před soudem. Vedlejší účastnice, jako oprávněná, se k příslušnému poučení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud"), jako soudu předkládajícímu, vyjádřila, že souhlasí se stanoviskem obvodního soudu, že v dané věci není věcně příslušný. Naopak stěžovatelka k dané otázce uvedla, že řízení nelze podle jejího názoru vést u krajského soudu, neboť ten prokazatelně postupuje nezákonně a nikoliv nezávisle. V této souvislosti stěžovatelka navrhovala, aby věc byla jako věcně příslušnému soudu z důvodu vhodnosti postoupena Městskému soudu v Praze (dále jen "městský soud"). Vrchní soud po stručné rekapitulaci věci mimo jiné odkázal na a na a 4 a uvedl, že žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených právě v a 4 projedná a rozhodne soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (na tomto místě vrchní soud odkázal na ). Protože stěžovatelka podala žalobu pro zmatečnost podle a napadá usnesení krajského soudu, jsou k projednání a rozhodnutí v prvním stupni příslušné krajské soudy, v této věci konkrétně Krajský soud v Hradci Králové.

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka nejprve vysvětluje, proč podle jejího názoru krajský soud věc neposuzuje nestranně a nezávisle, proto je naplněn důvod pro delegaci z důvodu vhodnosti podle Stěžovatelčina žaloba bude u městského soudu projednána nestranným a nezávislým soudem, hospodárně a bez zbytečných průtahů. Postoupení věci krajskému soudu považuje stěžovatelka za nesprávné a porušující její právo na spravedlivý proces. Stěžovatelka také upozorňuje na to, že vedlejší účastnice má sídlo v Praze a stěžovatelka rovněž bydlí v dostupné vzdálenosti do Prahy.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno napadené usnesení. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka před jejím podáním vyčerpala veškeré zákonné procesní prostředky ochrany svých práv ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

5. Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že na základě písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ]. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; pravomoc Ústavního soudu je totiž založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny ústavně zaručená práva nebo svobody jeho účastníka, zda bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda je lze jako celek pokládat za řádně vedené. Ústavní soud v minulosti také mnohokrát zdůraznil, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. , a y). Postupují-li soudy v souladu s obsahem hlavy páté y, nemůže na sebe atrahovat přezkumný dohled nad jejich činností.

6. Podle zjištění Ústavního soudu bylo usnesení vrchního soudu vydáno v souladu s , je stručně, avšak dostatečně odůvodněno. Vrchní soud rozhodoval v souladu se základními právy podle hlavy páté y, jeho rozhodnutí je výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti. Ústavní soud neshledal, že by postupem vrchního soudu došlo k porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatelky.

7. Domnívá-li se stěžovatelka, že jsou dány důvody pro vyloučení soudců, kteří budou rozhodovat její věc u krajského soudu, má k dispozici vhodné právní prostředky, jimiž může takovou skutečnost řízení namítat. Je-li dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudců (sama stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že krajský soud její věc nebude rozhodovat nestranně a nezávisle), nelze takovou situaci řešit návrhem delegace z důvodu vhodnosti. Ostatně i v ústavní stížnosti stěžovatelka na jednu stranu uvádí své obecné pochybnosti o nestrannosti a nezávislosti soudců krajského soudu, aby na druhou stranu dospěla opět k obecnému závěru, že u městského soudu bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Takto však s institutem delegace vhodné, jakožto mimořádným procesním institutem, který nesmí být nadužíván, neboť se jím zasahuje do práva na zákonného soudce, nelze zacházet. I z toho důvodu Ústavní soud konstatuje, že vrchní soud napadeným usnesením rozhodl ústavně souladným způsobem.

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud shledal, že napadeným usnesením nebyla porušena základní práva stěžovatelky, a proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl její ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2025

Zdeněk Kühn v. r.

předseda senátu