Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3384/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Svatoně (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele J. P., t. č. ve Věznici Horní Slavkov, zastoupeného JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem, sídlem Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. září 2024 č. j. -252 a usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. srpna 2024 č. j. -226, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Trutnově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Trutnově, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z a d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že napadeným usnesením Okresní soud v Trutnově (dále jen "okresní soud") rozhodl, že stěžovatel vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 60 měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením okresního soudu ze dne 1. 7. 2020 č. j. -76. Po podmíněném propuštění byl stěžovatel ve dvou trestních řízeních pravomocně uznán vinným ze spáchání přečinu porušování domovní svobody podle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a přečinu krádeže podle a odst. 2 . V mezidobí byl rovněž ve výkonu trestu odnětí svobody. Při veřejném zasedání stěžovatel uvedl, že s nařízením výkonu zbytku trestu souhlasí. Jelikož je podle soudu zjevné, že po propuštění nežil řádným životem, nařídil soud výkon zbytku trestu odnětí svobody.

3. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") zamítl napadeným usnesením. V jeho odůvodnění se zcela ztotožnil se závěry okresního soudu. Ke stěžovatelově argumentaci týkající se délky zbývajícího trestu uvedl, že tresty, které byly uložené po sobě (ať již úhrnně, či samostatně), nejsou vykonávány paralelně. To vyplývá z , o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen " "). Opačný závěr naopak nevyplývá ani z nálezu

sp. zn.

.

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel namítá, že napadená rozhodnutí jsou nesprávná a nespravedlivá. Podle stěžovatele nebyla v rozhodnutích o přeměně trestu zohledněna skutečná výše vykonaných trestů a soudy je započetly nahodile. Vykonával-li stěžovatel tresty souběžně, měla se celá doba strávená ve výkonu trestu započíst ke každému z nich. V důsledku výkladu, který zvolily soudy, zbývá stěžovateli vykonat delší trest, než odpovídá zákonu. Všechny tresty je nutné považovat za trest jediný podle § 77 zákona o výkonu trestu. Jinak by bylo věcí náhody, který z trestů bude nařízen dříve.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 . Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná ( téhož zákona a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud dále posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný podle .

7. Ústavní soud neshledal v postupu obecných soudů žádné pochybení. Soudy dospěly k závěru, podloženému zněním zákona, že postupně ukládané tresty se pro účely jejich výkonu považují za trest jediný. To však neznamená, že by se měly vzájemně "absorbovat" a jeden den výkonu trestu odnětí svobody "započíst" do každého z nich. Jinak řečeno, jsou-li odsouzenému postupně uloženy dva pětileté tresty odnětí svobody, je zásadně jeho povinností vykonat trest desetiletý, nikoliv pětiletý. K opačnému závěru nelze dospět ani podle nálezu ze dne 19. 7. 2022

sp. zn.

, v němž se Ústavní soud zabýval tím, jak u více uložených trestů určit relevantní dobu pro možnost podmíněného propuštění odsouzeného. Naopak právní názor stěžovatele nelze opřít o žádné zákonné ustanovení nebo ustálenou praxi.

8. Protože Ústavní soud ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatele, dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2025

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu