Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 460/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti obchodní společnosti Vinostrada s. r. o., sídlem Korunní 588/4, Praha 2 - Vinohrady, zastoupené Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým, advokátem, sídlem Opletalova 600/6, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2024 č. j. -275, a s ní spojeném návrhu na zrušení částí první, třetí a čtvrté , kterým se mění , o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a až y), , 14b, 16b a 27 odst. 10 zákona o vinohradnictví a vinařství, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a ředitele inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze, sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5 - Motol, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka ústavní stížností podle písm. d) y brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí pro tvrzené porušení svých ústavně zaručených práv podnikat a na soudní ochranu. Z obdobných důvodů s ústavní stížností spojuje návrh na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a uvedených částí jeho novelizace.

2. Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se podává, že vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 4. 7. 2022 č. j. SZPI/BF176-120/2022 rozhodl o uložení povinnosti stěžovatelce stáhnout prodávaná vína z oběhu pro porušení povinnosti oznámit dovoz nebalených vín. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem mimo jiné uvedené rozhodnutí zrušil a vrátil věc vedlejšímu účastníkovi k dalšímu řízení.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že výkladem zákonného pojmu "jednorázový obal" správními soudy dochází k neoprávněnému omezení jejího podnikání. Uznává, že nynější procesní situace nasvědčuje nepřípustnosti ústavní stížnosti, avšak v její věci jsou dány výjimečné okolnosti podle , které přípustnost návrhu opodstatňují; problematika se týká celého podnikatelského odvětví a ve správním řízení dochází k cíleným průtahům, přestože městský soud rozhodnutí vedlejšího účastníka již dříve jiným rozsudkem zrušil. Návrh na zrušení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a části jeho novelizace stěžovatelka odůvodňuje jejich diskriminační povahou, vadami legislativního procesu a tím, že tato napadená ustanovení představují důsledek klientelismu ve státní správě.

4. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené . Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost stěžovatelky je návrhem nepřípustným.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost tedy je založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. Představuje krajní prostředek k ochraně práva, jehož využití připadá v úvahu zásadně až tehdy, není-li již náprava před jinými orgány veřejné moci standardním postupem možná. Podmínkou projednání ústavní stížnosti je tudíž obecně i pravomocné skončení předchozího řízení (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021

sp. zn.

, ze dne 15. 6. 2023

sp. zn.

či ze dne 7. 8. 2024

sp. zn.

).

6. Ústavní soud tedy nemůže zasahovat do řízení, které stále probíhá. Nemůže rozhodnout dříve, než tak učiní jiný orgán veřejné moci, jenž je k tomu oprávněn. Probíhá-li souběžně s řízením o ústavní stížnosti jiné řízení k ochraně práv stěžovatele, Ústavní soud se musí posouzení ústavní stížnosti zdržet. Proto mimo jiné platí, že nepřípustná je i ústavní stížnost žalobce směřující proti rozhodnutí správního soudu, jímž se ruší žalobou napadené správní rozhodnutí a věc se vrací správnímu orgánu k dalšímu řízení (srov. usnesení ze dne 12. 4. 2018

sp. zn.

, ze dne 31. 1. 2019

sp. zn.

či ze dne 4. 3. 2019

sp. zn.

).

7. V nynější věci městský soud napadeným rozsudkem zrušil žalobou napadené rozhodnutí vedlejšího účastníka a věc mu k dalšímu řízení vrátil. Žalobě stěžovatelky tudíž bylo, byť nikoli "věcným" rozhodnutím, vyhověno. Napadený rozsudek tedy není konečným rozhodnutím; správní řízení nadále probíhá a stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv dává k dispozici. Odmítnutím nynějšího návrhu přitom není dotčen přístup stěžovatelky k Ústavnímu soudu; bude-li stěžovatelka i po skončení probíhajícího řízení nadále přesvědčena o porušení svých ústavně zaručených práv, může se Ústavní soud věcí eventuálně zabývat na podkladě nové ústavní stížnosti, samozřejmě v závislosti na způsobu vyřízení věci a za splnění dalších procesních předpokladů projednání návrhu. Nynější ústavní stížnost je však předčasná.

8. Ústavní soud zde přitom neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti podle a b) , kterých se stěžovatelka dovolává. Obdobných okolností se stěžovatelka dovolávala v řízení o jiné její ústavní stížnosti proti zrušujícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2024 č. j. -38, který předchází vydání nyní napadeného rozsudku. Ústavní soud tehdy odmítl ústavní stížnost usnesením ze dne 12. 2. 2025

sp. zn.

jako návrh nepřípustný rovněž pro předčasnost.

9. Dovodil tehdy, že v dané věci jde jen o výklad správního práva; panují-li zde neshody mezi Nejvyšším správním soudem a městským soudem, nejde o výjimečnou okolnost zasluhující předčasný zásah Ústavního soudu. Rovněž dovodil, že ani potenciální dotčení celého podnikatelského sektoru není rozhodné, protože nejde o potřebu výkladu ústavního práva. Konečně také neshledal výjimečné okolnosti podle , protože je stěžovatelka dovozovala z celkové doby řízení; to však není smyslem uvedeného ustanovení, které se týká průtahů při aktuálním projednávání již podaného opravného prostředku.

10. Důvody již vyslovené Ústavním soudem se uplatní bez dalšího i zde. Jde nadále o výklad správního práva. Nadále z ničeho neplyne, že by řízení o podaném opravném prostředku bylo zatíženo značnými průtahy. Stěžovatelka průtahy před správním orgánem dovozuje ze skutečností, které se udály před zrušením rozhodnutí vedlejšího účastníka napadeným rozsudkem. Tyto okolnosti však pro uplatnění rozhodné nejsou. Nyní před správními orgány probíhá nové řízení. V dalších podrobnostech lze na odůvodnění usnesení

sp. zn.

odkázat.

11. Konečně návrh stěžovatelky na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení zákona bez dalšího sdílí jakožto návrh akcesorický osud ústavní stížnosti ( ). Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona [srov. např. usnesení ze dne 3. 10. 1995

sp. zn.

(U 22/4 SbNU 351)].

12. Proto Ústavní soud podle ve spojení s ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl. Návrh na zrušení napadených ustanovení odmítl podle ve spojení s téhož zákona; z téhož důvodu zde Ústavní soud rozhodl v senátu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2025

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu