Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 68/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Š. S., zastoupené Mgr. Romanem Měrkou, advokátem, sídlem Farní 19, Frýdek-Místek, proti usnesení Okresního soudu v Opavě č. j. -1046 ze dne 7. listopadu 2024, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Navrhovatelka namítá, že o vyloučení části věci rozhodl Okresní soud v Opavě ("nalézací soud") napadeným usnesením až poté, co bylo ve věci rozhodnuto meritorně. Uvedla, že původní rozsudek č. j. -945 Krajský soud v Ostravě zrušil usnesením č. j. -969), a to výhradně k jejímu odvolání, rovněž sama podala odvolání proti rozsudku č. j. -1013; státní zástupkyně odvolání nepodala. Vyloučením části věci byl porušen zákaz reformatio in peius.

2. Ústavní soud se seznámil s obsahem obžaloby, meritorními rozhodnutími i odvoláními navrhovatelky a zjistil, původní rozsudek byl zrušen v celém rozsahu, v novém rozsudku však nalézací soud pominul část obžaloby - o skutku pod bodem II. nerozhodl. Z toho důvodu odvolací soud věc vrátil nalézacímu soudu bez vyřízení, neboť z povahy věci je vyloučeno, aby v odvolacím řízení bylo přezkoumáváno neúplné (vadné) rozhodnutí. Jednání o odvolání bylo nařízeno na 31. ledna 2025. Doposud neukončené řízení o vyloučené části vede nalézací soud pod sp. zn. .

3. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (" "), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci. Zásah Ústavního soudu nastává teprve u věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení.

4. Jak již bylo uvedeno, v projednávané věci trestní stíhání stěžovatelky ve vyloučené části před nalézacím soudem pokračuje a nebylo o něm meritorně rozhodnuto; v takových případech Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, že je ústavní stížnost směřující proti dosavadnímu postupu orgánů činných v trestním řízení zásadně nepřípustná. Proto i případné protiústavní procesní vady lze napravit obvyklým a zákonem předvídaným způsobem ještě v rámci samotného řízení před obecnými soudy, včetně využití příslušných opravných prostředků. Výjimku představují pouze případy, kdy je ústavní stížností napadáno procesní rozhodnutí zasahující do práva na zákonného soudce [například nález

sp. zn.

ze dne 6. června 2002 (N 66/26 SbNU 193)]; o to však v posuzované věci nejde.

5. Své námitky vůči údajné procesní vadě - vyloučení části věci podle § 23 odst. 1 trestního řádu - může stěžovatelka směřovat vůči nalézacímu soudu případně v opravných prostředcích. Jejich projednáním v současné fázi řízení by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do pravomoci obecných soudů (hodnocení toho, jaký postup je vhodný z hlediska efektivity řízení).

6. Z výše uvedeného pak plyne, že navrhovatelka nevyčerpala všechny procení prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje, předložený návrh je nepřípustný a soudce zpravodaj jej podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. února 2025

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj