Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2647/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky V30, s. r. o., sídlem Vnější 920/30, Praha 4 - Michle, zastoupené Mgr. Janem Bičištěm, advokátem, sídlem Václavské náměstí 2132/47, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. července 2024 č. j. -71, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2022 č. j. -141 a rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 19. listopadu 2021 č. j. MZE-48083/2021-14112, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze a Ministerstva zemědělství, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její práva podle , , a 2 d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") a a 3, , y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatelka uzavřela se Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen "SZIF") dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR na projekt "Zahájení činnosti mladého zemědělce", přičemž výše dotace na rozšíření chovu ovcí a krav nákupem zvířat a na nákup zemědělské techniky činila 1 250 000 Kč. V rámci administrace žádosti stěžovatelky o proplacení dotace SZIF zjistil skutečnosti, na základě kterých jí uložil sankci podle kapitoly 4 písm. ee) a kapitoly 4 písm. ff) obecných podmínek pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova (dále jen "pravidla dotace"). Uplatněné sankce spočívaly v podobě snížení částky dotace o 100 % a ukončení administrace žádosti, po proplacení finančních prostředků pak snížení dotace o 100 % a vymáhání dlužné částky. Stěžovatelka podala k Ministerstvu zemědělství návrh na zahájení sporného řízení podle . Ministerstvo zemědělství napadeným rozhodnutím zamítlo návrh stěžovatelky na vydání rozhodnutí, že: I. a) stěžovatelka doložila splnění všech svých povinností dle dohody, kontrolou SZIF nebyla zjištěna jakákoliv pochybení stěžovatelky, b) se ruší rozhodnutí SZIF ze dne 13. 1. 2020 o ukončení administrace žádosti o dotaci, administrace bude pokračovat ukončením kontroly bez nálezu a SZIF vyplatí stěžovatelce druhou splátku dotace dle bodu VI. 4 písm. b) dohody, c) SZIF postupoval v rozporu s dohodou, jestliže vydal dvě časově vzdálená rozhodnutí ve stejné věci a d) SZIF vydáním oznámení o výši druhé splátky dotace ze dne 22. 4. 2020 popřel své oznámení o ukončení administrace žádosti o dotaci, a tím uznal námitky stěžovatelky a II. vyhověl návrhu stěžovatelky na vydání rozhodnutí, že drobné nepřesnosti na předložených dokladech o nákupu jalovic od společnosti JTM2014, k. s. (dále jen "JTM2014"), nepředstavují poskytnutí nepravdivých údajů, byly srozumitelně vysvětleny a nevyvolávají žádné pochybnosti o realizovaných transakcích.

3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") žalobu stěžovatelky napadeným rozsudkem odmítl v části směřující proti výroku II. rozhodnutí Ministerstva zemědělství, ve zbytku žalobu zamítl. Městský soud potvrdil rozhodnutí správních orgánů o tom, že stěžovatelka uměle vytvořila podmínky tak, aby získala výhodu, která není v souladu s cíli a podmínkami dotace, neboť jalovice se narodily na hospodářství stěžovatelky, byly ve vlastnictví stěžovatelky a na hospodářství stěžovatelky se nacházely i po prodeji společnosti JTM2014, a to až do doby zpětné koupě stěžovatelkou. Městský soud dále konstatoval obchodní i osobní propojení stěžovatelky a společnosti JTM2014 a neopodstatněné navýšení ceny tří jalovic, přičemž aproboval uložení sankcí stěžovatelce v souladu s pravidly dotace. Nejvyšší správní soud podanou kasační stížnost stěžovatelky zamítl, přičemž aproboval závěry městského soudu.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka namítá, že správní orgány ani soudy ve svých rozhodnutích nevysvětlily, v jakém jejím jednání nebo postupu spatřují porušení dohody o poskytnutí dotace. Stěžovatelka tvrdí, že její jednání nebylo spekulativní, ale že šlo o logickou úvahu chovatele, který považoval za absurdní a ke zvířatům necitlivé, aby kusy, které má zrovna u sebe, prodal někomu, kdo mu zase na oplátku prodá jiné kusy, které jinak mají stejnou kvalitu. Stěžovatelka měla koupit jalovice a to udělala. Ani správní orgány, ani následně městský nebo kasační soud, nijak nevysvětlily, proč se jedná o uměle či zdánlivě vytvořené podmínky.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud připomíná, že je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není tedy součástí soustavy soudů ( y), není jim instančně nadřízen a do rozhodovací činnosti soudů zasahuje až tehdy, dojde-li k porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody [srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995

sp. zn.

(N 5/3 SbNU 17)]. Z hlediska pravomoci Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti mu nepřísluší přezkoumávat výklad podústavního práva. Ve smyslu , , je to především Nejvyšší správní soud, jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, který je k tomu v zájmu zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování povolán.

7. Ústavní soud již dříve konstatoval, že "pozastavení výplaty části dotace představuje zásah do legitimního očekávání příjemce na nabytí majetku, tj. zásah do práva na ochranu majetku a vlastnického práva, zakotveného v d a Dodatkového protokolu k Úmluvě" [nález ze dne 16. 6. 2015

sp. zn.

, (N 109/77 SbNU 577)]. Je tak zřejmé, že i zkrácením dotace (dokonce o 100 %, jako je tomu v případě stěžovatelky) může dojít k zásahu do ústavně zaručeného vlastnického práva, přičemž platí, že takovýto zásah je přezkoumatelný soudem ( a 2 y). K takovému zásahu do práv stěžovatelky však v posuzované věci nedošlo.

8. Obsah ústavní stížnosti představuje polemiku se závěry správních orgánů i správních soudů a opakování námitek již uplatněných v předchozích řízeních, které byly již řádně vypořádány. Ústavnímu soudu nepřísluší posouzení nastalé situace a její (ne)podřazení pod příslušnou úpravu sankcí pravidel dotace, neboť to náleží do kompetence správních orgánů a správních soudů, nikoli Ústavního soudu. Tím stěžovatelka nepřípustně staví Ústavní soud do role další přezkumné instance.

9. Pro Ústavní soud je podstatné, že z napadených rozhodnutí je jednoznačně patrno, jakými úvahami se soudy řídily při posouzení nynější věci. Ministerstvo zemědělství i správní soudy dostatečně prokázaly, že jednání stěžovatelky bylo v rozporu s cíli dotace, konkrétně s cílem rozšíření chovu krav a obohacení genofondu nákupem kusů ze zahraničních chovů. Pochybení stěžovatelky shledaly správní orgány v postupu a okolnostech nákupu jalovic, na jejichž pořizovací cenu stěžovatelka požadovala vyplacení dotace a v nepravdivém odůvodnění výše ceny kupovaných jalovic. Stěžovatelka v průběhu předchozího řízení nesporovala, že uvedené jalovice se narodily na jejím hospodářství, nacházely se zde i po prodeji společnosti JTM2014, a to až do doby zpětné koupě stěžovatelkou za zvýšenou cenu. Stejně tak stěžovatelka nezpochybnila existenci úzkých vazeb mezi ní a společností JTM2014. Stěžovatelka však nesouhlasí s vyhodnocením správních orgánů i soudů (body 29-33 rozsudku Nejvyššího správního soudu, body 52-55 rozsudku městského soudu) o tom, že se jednalo o účelovou transakci k vytvoření výdaje a k neoprávněnému získání dotace. Na řádně odůvodněných závěrech správních orgánů a soudů neshledává však Ústavní soud cokoliv excesivního či svévolného, co by odůvodnilo jeho případný kasační zásah.

10. Závěr správních soudů o tom, že správní orgány v posuzované věci prokázaly, že stěžovatelka porušila dohodu o poskytnutí dotace se SZIF a pravidla dotace způsobem, který odůvodňoval ukončení administrace žádosti o dotaci, z hlediska ústavněprávního plně obstojí. Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr o porušení základních práv stěžovatelky.

11. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2025

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu