Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3500/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem, sídlem Huťská 1383, Kladno, proti částem rozsudků Vrchního soudu v Praze ze dne 16. července 2024 č. j. -5693 a Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2023 sp. zn. týkajících se trestu propadnutí věci, jmenovitě peněžních prostředků, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V nynější věci stěžovatel podal ve prospěch svého obviněného bratra odvolání. V něm mj. kritizoval, že Městský soud v Praze nemohl rozhodnout o zabrání věci, jmenovitě peněžních prostředků ve výši 97 020 EUR. Šlo o peníze, které stěžovatel půjčil svému obviněnému bratrovi. Městský soud však do výroku o zabrání věci nezahrnul žádné peníze; výčet obsahoval jen přístroje a různé prostředky pro výrobu cigaret anebo již vyrobené cigarety. Ve skutečnosti výše uvedená částka podléhala - podle Vrchního soudu v Praze - trestu propadnutí věci (§ 70 odst. 1 trestního řádu).

2. Stěžovatel tak neměl postavení zúčastněné osoby (§ 42 trestního řádu), ale osoby se samostatnými obhajovacími právy. A těm trestní řád přiznává právo se odvolat proti trestnímu rozsudku, byť se jich věc přímo nedotýká (§ 247 odst. 2 trestního řádu). U dovolání tomu však není. Tento mimořádný opravný prostředek je totiž subjektivně omezen (§ 265d odst. 1 trestního řádu). Stěžovateli tak skutečně nezbývalo nic jiného než podat proti rozhodnutí vrchního soudu ústavní stížnost. Ústavní soud se však jí nemůže blíže zabývat, a to hned ze dvou důvodů.

3. Zaprvé, ústavní stížnost je individuálním prostředkem ochrany ústavně zaručených subjektivních práv. Jde o nástroj, který jednotlivec může využít ve věci, jež se ho dotýká bezprostředně [takto usnesení ze dne 24. 9. 1996

sp. zn.

(U 23/6 SbNU 234)]. V zásadě je vyloučeno, aby jedna osoba podala jménem druhé osoby ústavní stížnost [usnesení ze dne 8. 12. 1994

sp. zn.

(U 22/2 SbNU 259)]. V ústavní stížnosti však stěžovatel nepředkládá žádné argumenty, jak se ho napadená rozhodnutí přímo dotýkají. Místo toho předkládá argumenty, které svým obsahem zpochybňují skutková zjištění, hodnocení důkazů a průběh trestního řízení (v důsledku porušení principu presumpce neviny), tj. jde o argumenty, které se týkají porušení práv jeho obviněného bratra. V takovém případě musí Ústavní soud ústavní stížnost vyhodnotit jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [ , o Ústavním soudu].

4. Druhým a zde klíčovým důvodem, proč se Ústavní soud musí zdržet věcného posouzení, je zásada subsidiarity ústavní stížnosti. Věc musí být pro orgány veřejné moci definitivně uzavřena. Až v tomto okamžiku může Ústavní soud "vstoupit do hry" a případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod stěžovatelů [k tomu stanovisko pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. (č. 57/2023 Sb.), body 23 až 25].

5. Ústavní soud si proto ověřil, zda v této věci nepodal stěžovatelův obviněný bratr dovolání. Zjistil, že tomu tak je (dovolání podáno dne 30. 12. 2024). Nastala tedy situace, kdy souběžně probíhají dvě soudní řízení: řízení o dovolání stěžovatelova obviněného bratra a řízení o ústavní stížnosti stěžovatele. Probíhá-li však souběžně s řízením o ústavní stížnosti řízení o opravném prostředku před obecnými soudy, Ústavní soud se zdrží věcného posouzení ústavní stížnosti. Opačný postup by představoval nepřípustný zásah do rozhodovací činnosti obecných soudů, zde Nejvyššího soudu. Ústavní stížnost je proto nepřípustná [ ve spojení s ].

6. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2025

Zdeněk Kühn v. r.

soudce zpravodaj