Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 34/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele T. Z., zastoupeného Mgr. Zuzanou Venera Zlatohlávkovou, advokátkou, sídlem Spálená 108/51, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. září 2023, č. j. -1270, a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. dubna 2023, č. j. -1224, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a V. M. a nezletilého J. Z., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Tvrdí, že soudy porušily jeho ústavně zaručená práva zakotvená v a 4 a a 2 d.

2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že stěžovatel je otcem nezletilého J. Z. Okresní soud v Ústí nad Labem zamítl rozsudkem návrh stěžovatele na svěření nezletilého do stěžovatelovy výlučné péče a s tím související návrh na úpravu styku nezletilého s matkou V. M. Pro změnu dosavadní výlučné péče matky, na které se rodiče dohodli v roce 2014, není podle okresního soudu důvod. Soud vyšel zejména ze stanoviska nezletilého, který s návrhem stěžovatele nesouhlasil a přál si zůstat v péči matky. Vzhledem k věku nezletilého (v té době skoro 16 let) a jeho vyspělosti by musel existovat silný důvod pro nerespektování jeho přání. Takový důvod okresní soud ve věci neshledal.

3. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek okresního soudu potvrdil jako věcně správný. Stejně jako okresní soud vyšel převážně ze stanoviska nezletilého.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti zpochybňuje skutková zjištění obecných soudů. Tvrdí, že matka nezletilému dříve bránila ve styku se stěžovatelem, čímž negativně ovlivnila nynější přístup nezletilého ke stěžovateli. Nezletilého údajně vychovává příliš benevolentně, proti stěžovateli se spolčila s jeho další bývalou partnerkou. Obecné soudy podle stěžovatele nesprávně vycházely jen ze stanoviska nezletilého a nezvážily jiné důležité okolnosti pro rozhodnutí o péči. Jednou z nich je, že matka se stěžovatelem nekomunikuje a brání mu ve styku s nezletilým. Matka tak snižuje své rodičovské kompetence. K tomu měly soudy provést znalecké zkoumání. Tím, že jej neprovedly, opomenuly jeden ze stěžovatelem navržených důkazů, stejně jako některé další důkazy.

5. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen ( až 31 , o Ústavním soudu) a vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona).

6. Ústavní soud nejprve připomíná, že při přezkumu rozhodování ve věcech péče o nezletilé zastává zdrženlivý postoj. Posouzení těchto otázek náleží především obecným soudům, před kterými se vede dokazování. Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat skutkový stav zjištěný obecnými soudy a přijímat rozhodnutí, jaká forma péče je pro dítě vhodná, kdo ji má realizovat apod. Výjimkou je situace, kdy obecné soudy překročí meze ústavnosti. Nic takového se však v posuzované věci nestalo.

7. Oba soudy stěžovateli řádně objasnily důvody pro zamítnutí návrhu na změnu péče o nezletilého. Stanovisko nezletilého pro ně nebylo jediným vodítkem, jak tvrdí stěžovatel, ale vzaly v úvahu podpůrně též další okolnosti, například nezájem stěžovatele o skutečná přání nezletilého nebo jeho zpochybňování matky jako dobrého rodiče. Soudy zohlednily též judikaturu Ústavního soudu k významu stanoviska nezletilého, které má s během času a s přibývající vyspělostí nezletilého stále větší důležitost (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2023

sp. zn.

, bod 23).

8. S námitkou stěžovatele, že důvodem pro změnu péče je jeho neprobíhající styk s nezletilým, se již řádně vypořádal krajský soud (bod 8 rozsudku).

9. Pouhý obecný nesouhlas stěžovatele se zjištěným skutkovým stavem pak nemůže vést k zásahu Ústavního soudu. Není ani pravda, že obecné soudy opomněly provést navržené důkazy, případně jejich neprovedení odůvodnit. Krajský soud se s jednotlivými návrhy řádně vypořádal (bod 7 rozsudku).

10. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti zmiňuje i podobnost této věci s případem řešeným v nálezu ze dne 11. 10. 2007

sp. zn.

(N 158/47 SbNU 63). Odkazovaný nález se však netýká rozhodování soudů o péči, ale o styku.

11. Ústavní soud nezjistil žádné porušení stěžovatelových základních práv. Proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu