Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 56/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Martina Čonky, advokáta, sídlem Komenského 2473/40, Cheb, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2023, č. j. -2522, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 9. 2023, č. j. -2487, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí uvedených v záhlaví. Tvrdí, že napadená rozhodnutí porušila jeho práva podle a d.

2. Stěžovatel byl Okresním soudem v Chebu ustanoven jako obhájce v trestní věci (zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle , ). Po skončení trestní věci stěžovatel uplatnil nárok na mimosmluvní odměnu a náhradu hotových výdajů za poskytnuté právní služby v celkové výši 260 836 Kč. Krajský soud v usnesení napadeném ústavní stížností tento požadavek ve více směrech korigoval a stanovil odměnu a náhradu hotových výdajů za obhajobu na 158 143 Kč. Krajský soud mimo jiné v případě úkonů provedených ve dnech 15. 1. 2022 a 16. 1. 2022 (za ně stěžovatel žádal mimosmluvní odměnu zvýšenou na dvojnásobek) zvýšil požadovanou odměnu jen o 75 %. Dále by zvýšil odměnu jen u úkonů provedených během dnů pracovního klidu po 19:00 nebo v případech s použitím cizího jazyka či práva. Krajský soud stěžovateli nepřiznal ani odměnu za 6 z 10 dalších porad s odsouzeným. Jako účelné uznal pouze porady před hlavním líčením nebo podáním odvolání, neuznal ale porady v jiném období. A přihlédl i k tomu, že odsouzený (resp. stěžovatel jako jeho obhájce) zvolil pasivní způsob obhajoby, aktivně nereagoval na prováděné důkazy. Stěžovatel se proti usnesení krajského soudu bránil stížností, kterou vrchní soud zamítl.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že ohledně zvýšení odměny za úkony ve dnech 15. 1. 2023 a 16. 1. 2023 vycházely soudy z ojedinělého právního názoru, vrchní soud se též nevypořádal s jeho stížností. O odměně a hotových výdajích za 6 "neuznaných" porad s odsouzeným uvedl, že trestní spis byl v dané věci velmi rozsáhlý, obsahoval mj. stovky stran protokolů o záznamu telekomunikačního provozu. Během sporných porad stěžovatel jednak studoval trestní spis společně s odsouzeným, což bylo efektivnější než spis studovat odděleně. Přestože se odsouzený doznal, stěžovatel s ním musel průběžně probírat obsah hlavního líčení a postoj k několika spoluobviněným. Proto ani pasivita obhajoby neznamená, že sporné porady byly nadbytečné. V postupu obecných soudů spatřuje libovůli. Jako ustanovený obhájce musí poskytovat právní služby, není však schopný předvídat, za které úkony nakonec dostane zaplaceno.

4. Ústavní stížnost byla podána včas a oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( , o Ústavním soudu). Stěžovatel je advokát, proto nemusí být zastoupen jiným advokátem [stanovisko pléna ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. (ST 42/79 SbNU 637)].

5. Ústavní soud připomíná, že do rozhodování o nákladech řízení zasahuje jen výjimečně, typicky pokud postup obecných soudů vykazuje prvky libovůle či svévole. Posuzování účelnosti jednotlivých úkonů je doménou obecných soudů [nálezy ze dne 22. 3. 2022

sp. zn.

, ze dne 16. 11. 2021

sp. zn.

a ze dne 3. 11. 2020

sp. zn.

(N 203/103 SbNU 39)].

6. Obě otázky, o které v nynější věci jde (mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny a otázka účelnosti dalších porad s odsouzeným) jsou otázkami výkladu a aplikace podústavního práva. Obecné soudy se při řešení těchto otázek nedopustily libovůle či svévole. Již krajský soud vysvětlil, proč u výslechu a vazebního zasedání v lednu 2023 přiznal stěžovateli odměnu zvýšenou o 75% namísto 100% (a vrchní soud se následně vypořádal se stěžovatelovými odkazy na jiná rozhodnutí o nákladech řízení). Také k účelnosti dalších porad soudy srozumitelně vysvětlily, proč neuznaly jako účelné některé další porady s odsouzeným.

7. Ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným, Ústavní soud ji proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu