Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 8/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Advokátní kancelář Klára Samková s. r. o., sídlem Španělská 742/6, Praha 2 - Vinohrady, zastoupena JUDr. Zuzanou Suchou Balogh, advokátkou, sídlem Španělská 742/6, Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. října 2023, č. j. -72, za účasti Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, jako účastníka řízení, a Ing. Jany Rejtharové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku. Tvrdí, že rozsudkem byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v , , a d.

2. Z ústavní stížnosti, připojených listin a vyžádaného soudního spisu plyne, že stěžovatelčina jednatelka jako advokátka poskytla vedlejší účastnici v červnu 2021 právní konzultaci (podobu a obsah této konzultace však vedlejší účastnice zpochybňuje). Za konzultaci stěžovatelka účtovala vedlejší účastnici odměnu za právní službu (9 196 Kč), vedlejší účastnice však požadovanou částku neuhradila. Stěžovatelka proto podala žalobu, kterou Okresní soud v Jablonci nad Nisou zamítl. Soud dospěl ve shodě s vedlejší účastnicí k závěru, že stěžovatelka neprokázala sjednání dohody o odměně za úvodní konzultaci. Stěžovatelka sice odkazovala na sazebník na vlastních webových stránkách, vedlejší účastnice však předložila jiné znění webových stránek s jinými podmínkami zpoplatnění úvodní konzultace a nařkla stěžovatelku ze zpětné úpravy těchto stránek. Podle soudu samotné zveřejnění podmínek poskytování právních služeb na webu advokáta ještě neznamená sjednání dohody na ceně služby s klientem. Soud též dokazováním vyvrátil tezi stěžovatelky, že ji kontaktovala vedlejší účastnice (a že tento kontakt tedy musela mít z webu stěžovatelky). Soud naopak souhlasil s vedlejší účastnicí, že kontakt iniciovala sama stěžovatelka, a to v reakci na inzerát vedlejší účastnice poptávající právní služby.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka argumentuje podobně jako v žalobě. Vedlejší účastnice oslovila stěžovatelku na e-mailové adrese, kterou mohla získat jedině z webových stránek stěžovatelky. Tam se musela rovněž seznámit se sazebníkem a úpravou odměny za první konzultaci. Stěžovatelka kritizuje hodnocení důkazů okresním soudem, který prý "šel na ruku" vedlejší účastnici. Soud zpochybnil vlastní nezávislost, dal "slepě za pravdu" vedlejší účastnici, proto jde stěžovatelka i s tímto bagatelním sporem před Ústavní soud. Stěžovatelka dále rozebírá judikaturu Ústavního soudu v tzv. bagatelních věcech a dovozuje důvodnost této ústavní stížnosti.

4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena ( až , o Ústavním soudu) a vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona). Ústavní stížnost je tedy přípustná.

5. Stěžovatelka podává ústavní stížnost v tzv. bagatelní věci, kde zákon vylučuje možnost podání odvolání ( ). Ústavní soud opakovaně uvedl, že často již bagatelní výše částky, která byla předmětem řízení, svědčí o tom, že věc postrádá ústavněprávní rozměr. Zásah Ústavního soudu proto bude namístě jen ve výjimečných případech [viz např. nález ze dne 9. 8. 2016

sp. zn.

(N 150/82 SbNU 379), bod 11].

6. Stěžovatelka správně uvádí, že bagatelnost sporu nelze hodnotit jen podle částky, které se spor týkal. Vedle kvantitativního hlediska se totiž při posuzování bagatelnosti uplatňuje i hledisko kvalitativní. V rámci tohoto posuzování Ústavní soud hodnotí kromě intenzity porušení základních práv i to, nakolik má ústavněprávní otázka, která v daném případě vyvstala, relevanci pro další rozhodovací činnost obecných soudů. Obrazně to lze vyjádřit i tak, že se zkoumá "hodnota ústavního principu, který byl v řízení před obecným soudem narušen" [nálezy ze dne 19. 1. 2016

sp. zn.

(N 11/80 SbNU 139), bod 20, či ze dne 10. 3. 2020

sp. zn.

(N 49/99 SbNU 111), bod 19].

7. V nynější věci však žádné nedostatky ústavněprávní povahy v postupu okresního soudu nejsou. Okresní soud rozsudek odůvodnil pečlivě, z odůvodnění jsou patrné právní a zejména skutkové závěry soudu (srov. zejména body 8 až 10 rozsudku). Namítá-li stěžovatelka nedostatky v dokazování, Ústavní soud zdůrazňuje, že sama stěžovatelka se z vlastní vůle nezúčastnila jednání před okresním soudem. Připravila se tak o možnost ovlivnit průběh dokazování, reagovat na jednotlivé provedené důkazy, podávat nové důkazní návrhy apod. (srov. k tomu též bod 10 napadeného rozsudku). Není proto možné, aby stěžovatelka tuto svou procesní pasivitu doháněla až nyní před Ústavním soudem.

8. Napadené rozhodnutí tedy nijak neporušilo stěžovatelčina základní práva. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu