Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 311/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. listopadu 2023 č. j. -360, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne ze dne 30. června 2021 č. j. -277 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. května 2020 č. j. -253, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 1. 2. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelů (doplněna podáním doručeným dne 7. 2. 2024) proti v záhlaví uvedeným usnesením s tvrzením, že jimi bylo "opět účelově a zákeřně porušeno" jejich právo na soudní ochranu a spravedlivý proces, když bylo porušeno jejich právo na přístup k soudu podle d a na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelé současně odmítli všechny soudce Ústavního soudu s odůvodněním, že jsou tu důvody pochybovat o jejich nepodjatosti a o jejich řádném výkonu ochrany základních práv a svobod i spravedlivého procesu v tomto "údajně" právním státě.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a zejména její přílohy se podává, že Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") zamítl žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, zároveň byli stěžovatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku za žalobu na zmatečnost (usnesení ze dne 8. 4. 2020 č. j. -245). Proti tomuto usnesení se stěžovatelé odvolali, v napadeném rozhodnutí krajský soud toto odvolání odmítl pro opožděnost (usnesení ze dne 15. 5. 2020 č. j. -253). Vrchní soud v Praze v napadeném rozhodnutí následně toto odmítnutí soudem prvního stupně potvrdil (usnesení ze dne 30. 6. 2021 č. j. -277). Řízení o podaném dovolání stěžovatelů bylo následně pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno Nejvyšším soudem (usnesení ze dne 15. listopadu 2023 č. j. -360). V daném řízení podanou žádost o osvobození od soudních poplatků podle a ustanovení zástupce z řad advokátů považoval Nejvyšší soud za zjevně obstrukční bez snahy o účinné bránění svých práv. Podobně vznesenou nekonkrétní námitku podjatosti posoudil jako obstrukční postup, k němuž nepřihlédl. Nejvyšší soud však poukazoval rovněž na objektivní nepřípustnost dovolání v dané věci [ a j) ], tedy i zjevnou bezúspěšnost uplatňování práva.

3. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

4. Podání stěžovatelů nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou obsahových i formálních vad (viz , ), např. stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem.

5. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že se stěžovatelé na Ústavní soud opakovaně společně či samostatně obrací s ústavními stížnostmi trpícími vadami, a na tyto nedostatky byli mnohokrát upozorněni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stěžovatelé však i nadále a setrvale volí postup, kterým ignorují zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byli soudem dostatečně poučeni o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

6. Obligatorní zákonné náležitosti nesplňuje ani námitka podjatosti vznesená vůči všem soudcům Ústavního soudu, neboť je pouze obecná, bez řádného odůvodnění ( věta druhá ), tj. bez vylíčení konkrétních okolností, pro které by měli být jednotliví soudci a soudkyně vyloučeni z rozhodovacího procesu o ústavní stížnosti stěžovatelů. Odmítají-li stěžovatelé všechny soudce a soudkyně Ústavního soudu, nutno připomenout, že v takové situaci není na Ústavním soudu osoba, která by o takové námitce mohla rozhodnout.

7. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem, dostávalo totožným stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

8. Stejně jako ve věcech vedených např. pod spisovými značkami ,

,

,

,

,

(srov. rozhodnutí v těchto věcech, která jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2024

Milan Hulmák, v. r.

soudce zpravodaj