Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 598/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelů Evy S. a Jiřího S. (jedná se o pseudonymy), obou zastoupených JUDr. Adamem Valíčkem, MBA, advokátem, sídlem náměstí Svobody 87/18, Brno, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně č. j. 2 ZN 2201/2022-51 ze dne 21. prosince 2023 a usnesení Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 5. oddělení obecné kriminality č. j. KRPB-209427-59/TČ-2022-060275-KW ze dne 28. října 2023, za účasti Městského státního zastupitelství v Brně a Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 5. oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručeného práva na účinné vyšetřování vyplývajícího z d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práv podle uvedené y a uvedené Úmluvy.

2. Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že napadeným usnesením Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 5. oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán") bylo podle § 159a odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o odložení věci, a to v rámci trestního řízení vedeného pro podezření z jednání, ve kterém by mohl být spatřován přečin účasti na sebevraždě podle a 2 . Toto trestní řízení bylo vedeno v důsledku události, při níž - stručně vyjádřeno - syn stěžovatelů z nástupiště železniční stanice vstoupil přímo před projíždějící vlak, došlo ke střetu s lokomotivou a syn stěžovatelů při něm utrpěl zranění neslučitelná se životem. Věc byla odložena proto, že nebylo shledáno podezření z trestného činu a nebylo namístě vyřídit věc jinak.

3. Proti usnesení policejního orgánu podali stěžovatelé (vystupující v řízení v postavení poškozených) stížnost, kterou státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně (dále jen "státní zastupitelství") napadeným usnesením zamítl jako nedůvodnou.

4. Stěžovatelé spatřují porušení výše uvedených ústavně zaručených práv v tom, že policejní orgán podle nich nesprávně a nedostatečně posoudil skutkový děj a nezabýval se dostatečně možným porušením důležitých povinností pedagogických pracovníků a právnické osoby vykonávající činnost školy a z toho plynoucí možností vyvození trestní odpovědnosti pro trestný čin usmrcení z nedbalosti. Státní zastupitelství nesprávně posoudilo naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu.

5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené . V posuzované věci dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou.

6. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

7. Citovaná ustanovení mají právní základ v zásadě subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

8. Stěžovatelé v ústavní stížnosti nezmiňují, že by před jejím podáním učinili podnět k výkonu dohledu podle , o státním zastupitelství. Takový podnět je podle judikatury Ústavního soudu obecně přijímán jako účinný procesní prostředek k ochraně práv [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 28. srpna 2014 (U 14/74 SbNU 623),

sp. zn.

ze dne 14. února 2019,

sp. zn.

ze dne 26. července 2023 aj.; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Uvedené ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti. Stěžovatelé tedy měli možnost přezkumu postupu Městského státního zastupitelství v Brně v rámci instančního dohledu ze strany Krajského státního zastupitelství v Brně. Této možnosti (kterou nadále mají, neboť instanční dohled není svázán lhůtou) však podle informací obsažených v ústavní stížnosti a přiložených dokumentech nevyužili.

9. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatelé (zatím) nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje, a proto je třeba ústavní stížnost považovat za nepřípustnou, a jako taková musela být podle soudkyní zpravodajkou odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 2024

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka