Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 943/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele Božetěcha Hájka, zastoupeného Mgr. Barbarou Martinů, advokátkou, sídlem Štěpánská 643/39, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -1480 ze dne 30. ledna 2024, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Ing. Pavla Denka a Ing. Barbary Denkové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí; tvrdí, že soud jím porušil jeho základní práva zaručená v , , , , 3 a 4, a 3, a d.

2. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem č. j. -1399 ze dne 18. července 2023 ve spojení s usnesením č. j. -1434 ze dne 13. října 2023 zrušil podílové spoluvlastnictví stěžovatele a vedlejších účastníků k nemovitým věcem (dvěma pozemkům s rodinným domem) a přikázal je do vlastnictví stěžovateli, který byl povinen zaplatit vedlejším účastníkům částku 7 741 444 Kč (výroky I a II). Rozhodl o povinnosti vedlejších účastníků nahradit stěžovateli náklady řízení částkou ve výši 2 858 372,67 Kč (výrok III) a státu ve výši 11 131,53 Kč (výrok IV).

3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením k odvolání vedlejších účastníků změnil výrok III rozsudku obvodního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I), a výrok IV tak, že jak vedlejším účastníkům, tak stěžovateli stanovil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku 5 566 Kč (výrok II). Rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).

4. Argumentaci stěžovatele z ústavní stížnosti lze shrnout následovně: Stěžovatel tvrdí, že byl neprávem sankcionován. A to jak zrušením předchozích rozhodnutí Nejvyšším soudem kvůli pochybením nižších soudů a následným určením vyššího - již stěžovatelem vyplaceného - vypořádacího podílu, tak nepřiznáním náhrady nákladů řízení kvůli změně judikatury. Má za to, že městský soud se se všemi námitkami stěžovatele ohledně obstrukčního, šikanózního a nemorálního jednání vedlejších účastníků nevypořádal dostatečně, a detailně je v ústavní stížnosti popisuje. Podmínky přiznání náhrady nákladů řízení podle nálezu

sp. zn.

ze dne 5. dubna 2022 považuje stěžovatel za splněné, proto mu měl městský soud náhradu nákladů řízení přiznat.

5. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou [ ]; je včasná a není nepřípustná podle téhož zákona. Stěžovatel je řádně zastoupen advokátkou.

6. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost a dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu . Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem.

7. Rozhodovací praxe Ústavního soudu, týkající se vypořádání nákladů řízení mající povahu iudicii duplicis, byla nedávno sjednocena stanoviskem sp. zn. ze dne 13. září 2023 (302/2023 Sb.). Platí, že žádný z účastníků řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví na náhradu nákladů nemá právo, nejsou-li pro to v řízení dány závažné důvody. Městský soud toto stanovisko respektoval a podrobně se důvody pro případné přiznání náhrady nákladů řízení ve světle konkrétních námitek stěžovatele zabýval (body 20 až 31). Ostatně v citovaném stanovisku Ústavní soud považuje v daném typu řízení uložení náhrady nákladů řízení za výjimku a nesení břemene vlastních nákladů řízení za pravidlo a upozorňuje, že - vzhledem k výpočtu z hodnoty nemovité věci - by se o vysoké částky nákladů právního zastoupení v řádech statisíců fakticky snižovala výše vypořádacího podílu spoluvlastníka, kterému nemovitost nebyla přikázána do výlučného vlastnictví. Nesouhlas stěžovatele s posouzením městského soudu tak nezakládá porušení jeho ústavně zaručených práv a rozhodnutí z ústavněprávního hlediska obstojí.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu