Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 539/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti DOZON s. r. o., sídlem Pomezní 1386/9, Praha 8, zastoupené JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem, sídlem Poštovní 1794/17, Ostrava, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2023 č. j. -99 a rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 23. ledna 2023 č. j. -63, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-východ, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a. s., sídlem U Letiště 374, Odolena Voda, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") domáhá zrušení nákladového výroku II. v záhlaví označeného rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ a nákladového výroku II. v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Praze. Stěžovatelka tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky garantovaných zejména , a y základných práv a svobod, dále y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Bližší rekapitulace průběhu řízení před obecnými soudy není nezbytná, jelikož účastníkům jsou všechny relevantní okolnosti známy. Postačí proto uvést, že v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. rozhodovaly obecné soudy o žalobě stěžovatelky na zaplacení částky, jež měla představovat pohledávky ze smluv o dílo uzavřených s vedlejší účastnicí.

3. Během řízení stěžovatelka vzala svoji žalobu částečně zpět a v této části okresní soud usnesením ze dne 18. 1. 2023 č. j. -58 řízení zastavil. Ve zbývající části okresní soud žalobě napadeným rozsudkem vyhověl (výrok I.) a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení (výrok II.).

4. Proti rozsudku okresního soudu podaly odvolání jak vedlejší účastnice (v celém rozsahu), tak stěžovatelka (co do výroku II.). Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl (výrok I.) a stěžovatelce uložil povinnost zaplatit vedlejší účastnici náklady řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).

5. Proti nákladovým výrokům rozsudku okresního soudu i rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka ústavní stížnost. Podle stěžovatelky jí okresní soud nepřiznal celé vyčíslené náklady právního zastoupení, ačkoliv tento postup nijak neodůvodnil a zároveň nesprávně vycházel z tarifní hodnoty počítané kurzem USD/Kč ke dni vyhlášení rozsudku, nikoli ke dni započetí úkonu konkrétní právní služby. Krajský soud následně pochybil, když vedlejší účastnici jako procesně úspěšné přiznal náklady celého soudního řízení, aniž by přitom zohlednil, že ve větší části sporu došlo ke zpětvzetí žaloby z důvodu uhrazení části žalované částky vedlejší účastnicí. Byla to proto stěžovatelka, kdo byl ve většině sporu procesně úspěšný.

6. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány podmínky pro její projednání stanovené .

7. Ústavní stížnost dle písm. d)y představuje procesní prostředek k ochraně základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou zaručeny ústavním pořádkem. Z , 3, 4 a lze dovodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Přímo v je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (y), kde ochrana základním právům jednotlivce nastupuje jako prostředek ultima ratio, tj. jen tam, kde ostatní prostředky ochrany poskytované právním řádem byly vyčerpány nebo zcela selhávají jako nezpůsobilé či nedostatečné, a kdy základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

8. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení nákladového výroku rozhodnutí krajského soudu. Ústavní soud z databáze infoSoud.cz zjistil, že proti výroku I. napadeného rozhodnutí krajského soudu bylo podáno dovolání a tuto informaci ověřil u okresního soudu. Za této procesní situace je nepřípustné, aby Ústavní soud jakkoli zasahoval do rozhodovací činnosti obecných soudů a předjímal jejich rozhodnutí. Podaná ústavní stížnost je proto předčasná, a tedy nepřípustná.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení má k rozhodnutí o věci samé akcesorickou povahu. Bylo by proto v rozporu s principem efektivity a hospodárnosti řízení, kdyby Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti, kterou je samostatně napaden pouze výrok o nákladech řízení, již nyní přezkoumával její důvodnost, jelikož by tak (byť i nepřímo) nutně předjímal i výsledek řízení o dovolání, což mu nepřísluší (srov. usnesení ze dne 29. 9. 2023

sp. zn.

, bod 14, ze dne 24. 4. 2019

sp. zn.

, bod 7).

10. Tím, že Ústavní soud odmítá stávající ústavní stížnost pro její "předčasnost", není poškozeno právo na přístup stěžovatelky k soudu. Po skončení dovolacího řízení, resp. řízení před obecnými soudy, bude mít stěžovatelka možnost podat novou ústavní stížnost. Tato ústavní stížnost pak (v případě splnění ostatních podmínek řízení) bude věcně projednatelná Ústavním soudem, a to i tehdy, brojila-li by stěžovatelka výhradně proti nákladovým výrokům [srov. usnesení ze dne 29. 9. 2023

sp. zn.

, ze dne 30. 5. 2019

sp. zn.

(U 8/94 SbNU 435)].

11. Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je podle nepřípustná, přičemž lze pro úplnost dodat, že Ústavní soud neshledal důvod pro aplikaci výjimky z nepřípustnosti ústavní stížnosti podle . Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2024

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj