Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 845/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele L. N. R., zastoupeného Mgr. Barborou Gaveau, LL.M., advokátkou, sídlem Dlouhá 730/35, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2023, č. j. -6412, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. března 2023, č. j. -6152, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a V. M. a J. R., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podanou ústavní stížností se nezletilý stěžovatel (ve věku 8 let) domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v řízení o změně poměrů nezletilého a o neshodách rodičů o významných věcech v rámci rodičovské odpovědnosti. Rovněž žádá o přednostní projednání věci.

2. Ústavní soud se ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska splnění procesních předpokladů řízení, přičemž posuzoval, zda je nezletilý stěžovatel osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu.

3. Předně je nutno uvést, že stěžovatel udělil plnou moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem v záhlaví uvedené právní zástupkyni, resp. že k ústavní stížnosti byla přiložena plná moc opatřená jeho podpisem. Podle , , platí, že každý může samostatně právně jednat před soudem jako účastník v takovém rozsahu, v jakém je svéprávný. V případě nezletilého účastníka řízení je při posuzování rozsahu jeho procesní způsobilosti nutno hodnotit, zda je k učinění toho kterého procesního úkonu dostatečně rozumově a volně vyspělý. Je přitom pravdou, že Ústavní soud již dříve akceptoval ústavní stížnosti podané přímo nezletilými stěžovateli, u nichž dospěl k závěru, že s ohledem na jejich věk, případně i další podstatné skutečnosti vyplývající ze spisového materiálu, byli prokazatelně schopni posoudit smysl a důsledky svého jednání, tj. že byli dostatečně způsobilí k tomu, aby samostatně vystupovali v řízení o své ústavní stížnosti a aby za tímto účelem udělili právnímu zástupci plnou moc k jejich zastupování (srov. např. nález ze dne 21. 4. 2016,

sp. zn.

, jímž bylo rozhodováno o ústavní stížnosti stěžovatelky ve věku 16 let, či nález ze dne 15. 8. 2022,

sp. zn.

, jenž se týkal stěžovatele ve věku 14 let; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

4. V posuzované věci nicméně k takovému závěru dospět nelze, a to především z důvodu stále ještě nízkého věku nezletilého stěžovatele - 8 let - jenž mu podle názoru Ústavního soudu prozatím neumožňuje plně pochopit smysl soudního řízení, kvalifikovaně vyjádřit vlastní názor na podání ústavní stížnosti a především vyhodnotit možné důsledky s tímto řízením spojené.

5. Ústavní soud připomíná, že nezletilému stěžovateli byl v řízení před obecnými soudy ustanoven kolizní opatrovník podle , , a to Městská část Praha 3, resp. úřad této městské části, neboť zákonný zástupce nemůže za nezletilého jednat v případě, jsou-li jejich zájmy v rozporu. Po ustanovení kolizního opatrovníka tak již rodič v daném rozsahu nevykonává zákonné zastoupení nezletilého, neboť jeho právním zástupcem se stává ustanovený kolizní opatrovník; nezletilý sám, jak již uvedeno, v řízení pro nedostatek procesní způsobilosti (zásadně) jednat nemůže.

6. V posuzované věci se možnost kolize zájmů mezi nezletilým stěžovatelem a jeho rodiči (vedlejšími účastníky) jeví nevyhnutelnou, neboť ústavní stížností je navrhováno zrušení rozhodnutí, jimiž byl nezletilý stěžovatel mimo jiné svěřen do střídavé péče rodičů a jimiž bylo rozhodnuto o nahrazení jejich souhlasů ve významných záležitostech týkajících se nezletilého stěžovatele.

7. Za účelem ochrany práva nezletilých na přístup k soudu Ústavní soud ustáleně vychází z názoru, že v případech kolize zájmů mezi rodičem a dítětem je oprávněn podat ústavní stížnost jménem dítěte právě obecným soudem ustanovený kolizní opatrovník (k tomu viz blíže např. usnesení ze dne 1. 11. 2022,

sp. zn.

nebo ze dne 5. 4. 2022,

sp. zn.

, a tam odkazovanou judikaturu).

8. Ústavní soud proto zaslal koliznímu opatrovníkovi, ustanovenému nezletilému stěžovateli v řízení před obecnými soudy, ústavní stížnost nezletilého a požádal ho o sdělení, zda s jejím podáním souhlasí.

9. Kolizní opatrovník sdělil, že s podáním ústavní stížnosti nezletilého stěžovatele nesouhlasí. Z jejího obsahu je podle opatrovníka zjevné, že jde nikoliv o návrh nezletilého stěžovatele, ale pouze o opakující se argumentaci matky (první vedlejší účastnice). Zdůraznil, že v řízení nebylo prokázáno, že by se otec (druhý vedlejší účastník) dopouštěl matkou v ústavní stížnosti opakovaně tvrzeného jednání. Matka dlouhodobě neakceptuje otce jako druhého rodiče, podává ve věci další návrhy i trestní oznámení. Matka opakovaně vznáší výhrady i vůči opatrovníkovi, žádné z nich však nebyly obecnými soudy shledány opodstatněnými. Závěrem sdělení opatrovník zopakoval nesouhlas s podáním ústavní stížnosti.

10. Ústavní soud ve shodě s vyjádřením kolizního opatrovníka doplňuje, že nejen obsah ústavní stížnosti, ale též vývoj řízení před obecnými soudy, množství dřívějších ústavních stížností podaných jak jménem matky, tak nezletilého stěžovatele, a především pak nízký věk nezletilého nasvědčují tomu, že jde opět o procesní taktiku matky, která se snaží prostřednictvím nezletilého dosáhnout prosazení především vlastních zájmů.

11. S ohledem na zde uvedené Ústavní soud uzavírá, že ústavní stížnost nezletilého stěžovatele bylo nutno posoudit jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou (ke shodnému závěru ve vztahu k nezletilému stěžovateli dospěl Ústavní soud též ve věcech vedených pod

sp. zn.

či

, v nichž matka ústavní stížnosti podala jak svým jménem, tak jménem nezletilého).

12. Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost - mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení - odmítl soudkyní zpravodajkou podle .

13. Žádostí o přednostní projednání věci se Ústavní soud blíže nezabýval, neboť nebyla nijak odůvodněna. S ohledem na předmět řízení nicméně o ústavní stížnosti rozhodl bezodkladně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2024

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka