Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
1-1154-24_1.html
HTML · 34.13 KB
No categories available
I.ÚS 1154/24
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky I. N., zastoupené Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou sídlem Josefská 504/8, Brno, proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 216/2023 -785 ze dne 30. 1. 2024 a výrokům I a II rozsudku Okresního soudu v Blansku č. j. 0 P 309/2017 -714 ze dne 1. 9. 2023, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Blansku, jako účastníků řízení, a dále a) M. M., b) nezletilého M. M., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Blansku („nalézací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem upravil styk vedlejšího účastníka („otec“) s nezletilým vedlejším účastníkem („nezletilý M.“) tak, že bude probíhat od 1. 9. 2023 každý lichý týden v sobotu od 9:00 hodin do 18:00 hodin, od 1. 11. 2023 každý lichý týden od soboty od 9:00 hodin do neděle do 18:00 a od 1. 12. 2023 každý lichý týden od pátku od 15:00 hodin do následujícího pondělí do 8:00 hodin; současně upravil podmínky styku (ústavní stížností napadený výrok I). Dále upravil styk otce s nezletilým M. v období letních, jarních prázdnin, velikonočních a vánočních svátků, a to rovnoměrně mezi oběma rodiči (ústavní stížností napadený výrok II). Dalšími výroky nalézací soud rozhodl o předběžné vykonatelnosti výroků I a II, o náhradě nákladů a povinnosti stěžovatelky nahradit náklady řízení státu. K odvolání stěžovatelky proti rozsudku nalézacího soudu Krajský soud v Brně („odvolací soud“) ústavní stížností napadeným výrokem I potvrdil mimo jiné výroky I a II rozsudku nalézacího soudu upravující styk otce s nezletilým M.
2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátkou domáhá zrušení v záhlaví specifikovaných výroků (k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1 , § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ); tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 10 odst. 2 , čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d („Listina“), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
3. Stěžovatelka namítá, že soudy neprovedly pro věc podstatné důkazy, nedostatečně zjistily skutkový stav a dospěly k nesprávnému právnímu posouzení, které je v rozporu s nejlepším zájmem nezletilého M. Nalézací soud neprovedl výslech psycholožky Mgr. Soni Bajerové a vystačil si pouze s její několik let starou zprávou. Soudy nevzaly v potaz závěry odborníků v oblasti dětské neurologie a klinické psychologie, podle nichž nezletilý vykazuje osobnostní rysy značící poruchu autistického spektra; neprovedl jejich výslech, ale spokojil se s jejich lékařskými zprávami. Podle stěžovatelky měl být revidován znalecký posudek Mgr. Marcely Landové, neboť nemá odborné znalosti problematiky poruchy autistického spektra – Aspergerova syndromu a toto onemocnění nereflektovala. Neprovedení výslechu sourozenců nezletilého M. bylo podle stěžovatelky nepatřičně odůvodněno tím, že jejich tvrzení jsou s ohledem na poměr k ní „účelová“. Nalézací ani odvolací soud nezjistily názor nezletilého M. a neprovedly jeho výslech; nezletilý M. přitom konstantně vyslovuje jednoznačné přání být v péči matky. Soudy se neměly spokojit pouze se zprávami a nepřímými sděleními osob, které nezletilého M. vnímaly jednorázově. Stěžovatelka považuje za nesprávný také závěr soudů, že přítomnost Aspergerova syndromu u nezletilého M. není relevantní pro určení rozsahu styku s otcem.
4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
5. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle čl. 83 Ústavy České republik y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Úprava péče o dítě, včetně úpravy styku dítěte s rodičem, je výsledkem hodnocení důkazů provedených obecnými soudy, a spadá tak do jejich nezávislé pravomoci. Ústavní soud se proto zaměřuje na zjištění, zda obecné soudy zohlednily všechny okolnosti daného případu a z nich vyplývající zájem dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, který musí být vždy prioritním hlediskem, zda v tomto smyslu rozhodly o konkrétní podobě nejvhodnějšího uspořádání vztahu mezi rodiči a dětmi, které nebude omezovat ani právo rodiče zaručené v čl. 32 odst. 4 Listin y, a zda byla veškerá rozhodnutí vydaná v průběhu řízení řádně a dostatečně odůvodněna [srov. např. nález
sp. zn. II. ÚS 2943/14
ze dne 16. 6. 2015 (N 110/77 SbNU 607), bod 19].
6. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená rozhodnutí jsou v souladu s jeho ustálenou judikaturou (výslovně jsou v nich citovány a zohledněny jeho nálezy). Stěžovatelka brojí především proti způsobu vedení dokazování a skutkovým zjištěním; v nich však Ústavní soud žádné ústavněprávní vady neshledal.
7. Soudy ústavně souladným způsobem odůvodnily, z jakého důvodu stěžovatelkou navrhované důkazy neprovedly (viz body 44 až 46 rozsudku nalézacího soudu a bod 12 rozsudku odvolacího soudu). Jde-li o důkazy, jimiž měl být objasněn psychický a duševní stav nezletilého M., ztotožňuje se Ústavní soud s obecnými soudy v tom, že jeho zdravotní stav byl zkoumán pro účely určení rozsahu styku dostatečně. Lze přisvědčit stěžovatelce, že v případě diagnostikování poruchy autistického spektra nezletilého M. by bylo třeba k němu přistupovat obzvláště citlivým způsobem – to však není bez dalšího důvod pro omezení styku s otcem, který je rovněž schopen individuální potřeby svého syna vzít v potřebném rozsahu v potaz. Výslechy sourozenců nezletilého M. nalézací soud neprovedl pouze z důvodu jejich vztahu ke stěžovatelce, ale také proto, že jejich čestná prohlášení již provedl jako listinný důkaz, a tudíž bylo jejich stanovisko známo. Soudy rovněž vyložily, že závěry znaleckého posudku jsou nerozporné a odpovídají ostatním provedeným důkazům. Ústavní soud tedy existenci tzv. opomenutých důkazů neshledal.
8. Obecně a zásadně je třeba zjistit názor nezletilého přímo soudem, neplatí to ale bezvýjimečně [srov. např. nálezy
sp. zn. I. ÚS 2482/13
ze dne 26. 5. 2014 (N 105/73 SbNU 683) či
sp. zn. II. ÚS 2943/14
]. V nyní projednávané věci soudy vysvětlily, proč názor nezletilého M. nezjišťovaly přímo, ale pouze zprostředkovaně (viz body 42 a 43 rozsudku nalézacího soudu a bod 13 rozsudku odvolacího soudu). Řízení bylo vedeno po dlouho dobu (dva a půl roku), po kterou byl nezletilý M. vyšetřován znalkyní, několikrát s ním provedl pohovor kolizní opatrovník, proběhla celá řada sezení včetně doprovodných lékařských vyšetření, a jeho postoj tedy byl soudům znám. Nebylo-li podle soudů za tohoto stavu vhodné znovu zjišťovat názor nezletilého M. a vystavovat jej další stresové situaci (sama stěžovatelka akcentuje jeho psychickou nepohodu), nepovažuje to Ústavní soud za ústavněprávní vadu.
9. Ústavní soud neshledává nic protiústavního ani v soudy určeném rozsahu styku otce s nezletilým M. Soudy rozhodly s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte, což v napadených rozhodnutích řádně odůvodnily. Výsledkem snahy stěžovatelky by bylo zpřetrhání vztahů nezletilého M. s otcem, což s ohledem na zjištěné okolnosti v jeho nejlepším zájmu není. Rovněž nelze přehlédnout, že soustavné konflikty rodičů se negativně odráží na psychickém stavu nezletilého M. – Ústavní soud proto apeluje na rodiče, aby své osobní rozbroje ponechali stranou a jednali v jeho zájmu, nikoliv v zájmu vlastním. Je vhodné také připomenout, že rozhodnutí obecných soudů o úpravě výchovných poměrů rodičů k nezletilým dětem nemají povahu rozhodnutí „absolutně konečných“ a v případě změny poměrů je lze změnit (srov. § 909 občanského zákoníku ).
10. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2024
Jan Wintr v. r.
předseda senátu