Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 969/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele S. F., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň-Bory, zastoupeného Mgr. Jiřím Slováčkem, Ph.D., advokátem sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -52 ze dne 30. ledna 2024, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Městského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ("soud prvního stupně")

č. j. -35 ze dne 13. prosince 2023 byl stěžovatel podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, byla mu stanovena zkušební doba čtyř let a uložena povinnost podle svých sil ve zkušební době nahradit škodu způsobenou trestným činem. Městský soud v Praze ("stížnostní soud") napadeným usnesením zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně, znovu rozhodl a žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zamítl.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), namítá porušení svých základních práv, zakotvených v a v d (dále jen " ").

3. Stěžovateli byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří a půl let. Soud prvního stupně uzavřel, že stěžovatel splnil podmínky pro podmíněné propuštění, tedy vykonal požadovanou část trestu, dostatečně se napravil, existuje dobrá prognóza vedení řádného života, a proto jej podmíněně propustil; vycházel ze skutečnosti, že podstatnou část vykonaného trestu strávil stěžovatel ve vazbě a požadavky státního zástupce posoudil jako fakticky nesplnitelné. Námitkám státního zástupce naopak přisvědčil stížnostní soud, který sice připustil, že nebylo vinou stěžovatele, že je stále zařazen v přijímacím oddíle, svým přístupem však neprokázal, že je důvod jej podmíněně propustit.

4. Podle stěžovatele je závěr o nesplnění podmínky polepšení nepřezkoumatelný, neboť není jasné, jak by mohl tuto podmínku naplnit. Je vinou státu, nikoli stěžovatele, že neměl stanoven program zacházení, nevykonával práci ani neabsolvoval terapeutický výcvik. V hodnocení věznice nebyly žádné negativní poznatky, stěžovatel lituje svého činu, získal nad ním náhled a hradí způsobenou škodu. K podmínce prognózy řádného života uvedl, že se za své jednání omluvil již v průběhu hlavního líčení. S poškozenými uzavřel dohody a podle splátkových kalendářů za něj plní jeho rodinní příslušníci, neboť on nemá dostatek příjmů; plnil-li by sám, nemohla by být uhrazena tak velká část škody a možnost žádat o podmíněné propuštění by tak byla vyloučena. Z uvedených důvodů požaduje zrušení usnesení stížnostního soudu.

5. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti ( y) a nikoli dalším stupněm v soustavě obecných soudů. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, nejde-li současně o porušení základního práva nebo svobody. Ústavní soud zasáhne pouze při nejzávažnějších pochybeních, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé nebo svévolné.

6. Podle usnesení soudu prvního stupně stěžovatel udržuje kontakt se sociálním zázemím a prognóza jeho resocializace se jeví jako reálná, doposud nebyl kázeňsky odměněn ani trestán. Z napadeného rozhodnutí se podává, že stěžovatel je ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé, splnil podmínku časovou, neprokázal však polepšení a nelze ani dovodit, že povede řádný život. Podle stížnostního soudu nemá stěžovatel náhled nad spáchanou trestnou činností; pro takový závěr musí svědčit nadstandardní chování a plnění úkolů ve výkonu trestu, které stěžovatel neprokázal [například nález

sp. zn.

ze dne 19. července 2022 (všechna rozhodnutí na https://nalus.usoud.cz)]. Nelze přisvědčit ani tvrzení o prognóze budoucího vedení řádného života; stěžovatel nedoložil, že má zajištěné zaměstnání, aby mohl plnit své závazky způsobené trestnou činností a vyjma ubytování a zájmu pokračovat ve studiu, nepředestřel ani relevantní představy o budoucím životě. Stěžovatel byl odsouzen pro zvlášť závažný zločin, na náhradě škody se však sám aktivně nepodílel ani z části a využívá jen dobrodiní rodiny. Vzhledem k tomu, že mu vedle trestu odnětí svobody byl uložen i trest vyhoštění, považuje stížnostní soud za nutné předložit plán, jak bude stěžovatel hradit škodu.

7. Ústavní soud opakovaně judikoval, že nenárokové žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody lze vyhovět u osob, u kterých lze bezvýhradně očekávat vedení řádného života. Možnost podmíněného propuštění má motivovat odsouzeného, aby svým chováním a plněním povinností prokázal polepšení již ve výkonu trestu. Obecný soud musí prověřit splnění předvídaných okolností a zákonné vymezení je jen rámcem určujícím nezbytné požadavky rozhodnutí.

8. Institut podmíněného propuštění v sobě zahrnuje nástroje pro pokračování procesu resocializace, protože je spojeno se stanovením zkušební doby a "Damoklův meč" hrozícího nařízení výkonu zbytku trestu výrazně snižuje riziko potenciální recidivy [viz nález

sp. zn.

ze dne 12. května 2011 (N 90/61 SbNU 405)]. Podmíněně propustit odsouzeného mohou obecné soudy jen v případech, kdy již byl splněn předpokládaný účel trestu. Výklad rozhodných podmínek (zda odsouzený prokázal polepšení a zda lze očekávat vedení řádného života), je z povahy věci založen v rovině tzv. soudního uvážení, směřujícího k vymezení relativně neurčitého pojmu.

9. Porušení základních práv stěžovatele nelze spatřovat v tom, že stížnostní nezjistil naplnění všech podmínek pro vyhovění žádosti. Posouzení je svěřeno soudu, který se musí důkladně a zákonem stanoveným způsobem věcí zabývat - nejde o algoritmus, podle kterého by naplnění definované řady požadavků automaticky muselo vést k rozhodnutí o propuštění. Stěžovateli byl uložen trest s přihlédnutím ke všem okolnostem trestního řízení, ve výši stanovené zákonem, s níž zákonodárce spojuje naplnění účelu trestu ( y), a jeho podmíněné "zkrácení" je výjimkou, která nenastupuje automaticky. Proto lze i s odkazem na nález

sp. zn.

ze dne 1. prosince 2005 (N 219/39 SbNU 323) dospět k závěru, že ústavně zaručená práva na soudní ochranu ( y) a na osobní svobodu ( y) nebyla porušena, neboť stížnostní soud řádně posoudil splnění zákonných podmínek a své úvahy odpovídajícím způsobem odůvodnil.

10. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2024

Jan Wintr v. r.

předseda senátu