Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1636/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2024 č. j. -68, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2023 č. j. -32 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. listopadu 2022 č. j. -20, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a České televize, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4 - Kavčí Hory, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 10. 6. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelčina ústavní stížnost (doplněna podáním doručeným dne 12. 6. 2024) proti v záhlaví uvedeným usnesením s tvrzením, že jimi bylo účelově a zákeřně porušeno její právo na soudní ochranu a spravedlivý proces, když bylo porušeno její právo na přístup k soudu podle d a na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka odmítla všechny soudce Ústavního soudu, s odůvodněním, že jsou tu důvody pochybovat o jejich nepodjatosti a o jejich řádném výkonu ochrany základních práv a svobod i spravedlivého procesu v tomto "údajně" právním státě.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a její přílohy se podává, že Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením odmítl žalobu pro zmatečnost, přičemž toto rozhodnutí napadeným usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil. Následně podané dovolání napadeným usnesením Nejvyšší soud odmítl podle , když stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem, aniž by měla sama právnické vzdělání. Nebyl ani zaplacen soudní poplatek za dovolání. S ohledem na opakované žaloby stěžovatelky, včetně navazujících poučení o zákonných náležitostech, muselo být podle Nejvyššího soudu stěžovatelce zjevné, že musí být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena. Z její strany dochází vytrvale ke zneužívání práva na soudní ochranu a obstrukčnímu chování.

3. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

4. Stěžovatelčino podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou obsahových i formálních nedostatků (viz , ). Fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Návrh musí mimo jiné obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

5. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se opakovaně obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími vadami, a na tyto nedostatky byla vícekrát upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod spisovými značkami ,

,

,

,

,

,

,

). Stěžovatelka však i nadále a setrvale volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

6. Obligatorní zákonné náležitosti nesplňuje ani stěžovatelčina námitka podjatosti vznesená vůči všem soudcům Ústavního soudu, neboť je pouze obecná, bez řádného odůvodnění ( věta druhá ), tj. bez vylíčení konkrétních okolností, pro které by měli být jednotliví soudci vyloučeni z rozhodovacího procesu o stěžovatelčině ústavní stížnosti. Odmítá-li stěžovatelka všechny soudce Ústavního soudu, nutno připomenout, že v takové situaci není na Ústavním soudu osoba, která by o takové námitce mohla rozhodnout.

7. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem, dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

8. Přestože stěžovatelka byla opakovaně poučena, nepodala u České advokátní komory ani žádost o určení advokáta k zastoupení v této věci. Navíc s ohledem na nevyčerpání opravných prostředků by její ústavní stížnost byla vůči rozhodnutím krajského a vrchního soudu nepřípustná.

9. Stejně jako ve věcech vedených pod spisovými značkami ,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

(srov. rozhodnutí v těchto věcech, která jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2024

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj