Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1127/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti Mgr. Martina Červinky, insolvenčního správce dlužníka Karla Putze, se sídlem Čechova 396, Česká Třebová, zastoupeného JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem, sídlem Wilsonova 368, Hlinsko, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2024 č. j. , -54, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. listopadu 2023 č. j. -37, , za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni, jako účastníků řízení, a České kanceláře pojistitelů, sídlem Milevská 2095/5, Praha 4 - Krč, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni, která byla vydána v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majetek úpadce Karla Putze u Krajského soudu v Plzni, ve sporu o určení pohledávky České kanceláře pojistitelů.

2. Meritornímu posouzení ústavní stížnost předchází posouzení, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou splněny další procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel podá proti rozhodnutí odvolacího soudu kromě ústavní stížnosti i dovolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, je jeho ústavní stížnost obecně nepřípustná a Ústavní soud ji odmítne (viz např. usnesení ze dne 22. 4. 2024

sp. zn.

a další rozhodnutí v něm uvedená). Totožná situace přitom nastala i v nyní posuzované věci.

4. Ústavní soud z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku zjistil, že stěžovatel podal proti napadenému rozsudku Vrchního soudu v Praze nejen nyní posuzovanou ústavní stížnost, ale i dovolání (viz č. l. C1-22 insolvenčního spisu vedeného pod sp. zn. u Krajského soudu v Plzni). O tomto dovolání, které stěžovatel podal dne 15. 4. 2024, přitom Nejvyšší soud dosud nerozhodl, jak bylo soudem ověřeno.

5. V souladu s výše uvedeným proto Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel před podáním ústavní stížnosti nesplnil povinnost vyčerpat všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv, a jeho ústavní stížnost je nepřípustná ( ). Skutečnost, že dovoláním napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze obsahuje poučení, podle něhož proti němu není dovolání přípustné, na tomto závěru nic nemění (jak Ústavní soud ostatně uvedl již v dřívějších obdobných případech - viz např. usnesení

sp. zn.

či

). Nelze totiž vyloučit, že Nejvyšší soud posoudí přípustnost dovolání jinak než Vrchní soud v Praze a že se přikloní k názoru stěžovatele, podle něhož je toto poučení nesprávné (čehož se stěžovatel výslovně dovolává na straně 2 svého dovolání).

6. Ústavní soud na závěr dodává, že odmítnutí ústavní stížnosti nijak nepoškozuje stěžovatelovo právo na přístup k Ústavnímu soudu. Pokud by stěžovatel se svým dovoláním neuspěl, může po jeho skončení podat novou ústavní stížnost, která zohlední i průběh a výsledky dovolacího řízení. Dvouměsíční lhůta k jejímu podání se přitom bude i ve vztahu k nyní napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni odvíjet od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu - nehledě na to, jak o dovolání rozhodne. Ústavní soud totiž nemůže prohlásit stěžovatelovu ústavní stížnost za předčasnou, a zároveň označit jeho pozdější stížnost (podanou ve výše uvedené lhůtě) za opožděnou (viz např. již uvedené usnesení

sp. zn.

vydané v obdobné věci).

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2024

Milan Hulmák v. r.

soudce zpravodaj