Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1590/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky M. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. března 2024 č. j. -3485 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. února 2024 č. j. -3453, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a F. K. a nezletilého R. K., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti požaduje zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů. Tvrdí, že soudy porušily její základní práva zakotvená v , a 2, a 2 a a 3 d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a a Úmluvy o právech dítěte. Současně navrhla ustanovit nezletilému pro řízení před Ústavním soudem opatrovníka z řad advokátů.

2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že Městský soud v Brně usnesením prodloužil dobu trvání předběžného opatření, kterým byl nezletilý předán do péče otce (vedlejšího účastníka) o tři měsíce, tj. do 6. 5. 2024. Městský soud uvedl, že důvody pro které předběžné opatření vydal, nadále trvají. Stěžovatelka brání otci ve styku s nezletilým a zdržuje se s nezletilým v Polsku. Krajský soud v Brně k odvolání stěžovatelky usnesení městského soudu potvrdil. Plně se ztotožnil s důvody uvedenými městským soudem a odkázal na předchozí rozhodnutí v této věci, v nichž jsou důvody pro potřebu předběžného opatření podrobně popsány. Nová tvrzení stěžovatelky o obvyklém pobytu nezletilého jsou neopodstatněná a jsou projevem obstrukčního jednání.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že obecné soudy nebyly k vydání napadených usnesení mezinárodně příslušné, jelikož mezinárodní příslušnost se má řídit místem obvyklého pobytu dítěte, a to je Polsko. Nezletilému ani stěžovatelce obecné soudy neumožnily, aby se v řízení vyjádřili. Skutkový stav zjištěný obecnými soudy je nesprávný, matku i nezletilého obecné soudy neoprávněně uráží. Stěžovatelka již jednou vyzývala Ústavní soud ke komunikaci s nezletilým ve věci vedené pod

sp. zn.

, avšak bezúspěšně. Závěry Ústavního soudu uvedené v posledně zmíněné věci jsou zmatečné. Z napadených usnesení nejsou zřejmé důvody, pro které má předběžné opatření trvat. Předběžné opatření navíc nešlo prodloužit, neboť již zaniklo. Usnesením ze dne 26. 7. 2023 č. j. -3264 totiž soud prodloužil předběžné opatření do 6. 11. 2023, ale nové usnesení o prodloužení soud stěžovatelce doručil až dne 7. 11. 2023. Nezletilý není v řízení řádně zastoupen, v obvodu města Brna nemá ani obvyklé bydliště, ani trvalý pobyt, a proto nemá být město Brno jeho kolizním opatrovníkem. Otec se o nezletilého vůbec nezajímá. Obecné soudy přehlížejí, že v Polsku je proti otci vedeno soudní řízení.

4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( , o Ústavním soudu). Stěžovatelka je advokátka, proto nemusí být zastoupena jiným advokátem [stanovisko pléna ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. (ST 42/79 SbNU 637)].

5. Ústavní soud zastává zdrženlivý postoj k přezkumu rozhodování obecných soudů v rodinněprávních věcech. Rozhodování v této citlivé oblasti je totiž doménou obecných soudů, které -se znalostí dlouhodobého vývoje rodinné situace a v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení a orgánem sociálně právní ochrany dětí - mohou nejlépe poznat a posoudit skutkové okolnosti věci a učinit rozhodnutí, které bude odrážet nejen zájmy rodičů, ale zejména zájem dítěte.

6. Nynější věc je nadto specifická v tom, že stěžovatelka napadá rozhodnutí o prodloužení předběžného opatření. Přezkum podobných rozhodnutí zatímní povahy se soustředí jen na posouzení, zda nejde o extrémní akt, založený na libovůli, resp. jinak excesivně zasahující do základního práva účastníka řízení na soudní ochranu [srov. např. již nález ze dne 10. 11. 1999

sp. zn.

(N 158/16 SbNU 171)]. K ničemu takovému v posuzované věci nedošlo.

7. V době zahájení řízení ve věci měl nezletilý oběma rodiči akceptovaný obvyklý pobyt v České republice (jeho matkou tvrzený pobyt v Polsku otec neschválil) a obecné soudy tudíž byly k vydání předběžného opatření a následným prodlužováním jeho účinnosti příslušné [čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí]. Odmítavý postoj nezletilého vůči otci obecné soudy znají (bod 4 usnesení krajského soudu), to nic nemění na tom, že i přesto mohou vydat rozhodnutí, která názoru nezletilého odporují, mají-li k tomu dostatečné důvody. Stejně tak obecné soudy znají názor stěžovatelky na věc, a není tedy pravdou, že by stěžovatelce neumožnily v řízení se vyjádřit. Datum doručení rozhodnutí o prodloužení předběžného opatření ze dne 6. 11. 2023 stěžovatelce není pro závěr o včasnosti tohoto prodloužení rozhodné. K nepřípustnosti námitek ohledně zastoupení nezletilého se Ústavní soud již několikrát v této věci vyjadřoval (usnesení ze dne 15. 5. 2024

sp. zn.

, bod 10; usnesení ze dne 7. 6. 2023

sp. zn.

). Od těchto závěrů nemá Ústavní soud důvod se odchylovat; není proto třeba, aby stěžovatelku opětovně přesvědčoval o správnosti svých dřívějších usnesení.

8. Z těchto důvodů je ústavní stížnost návrhem zjevně neopodstatněným, který Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu