Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 851/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů V. B. a T. F., zastoupených Mgr. Janem Blažkem, advokátem, sídlem Dvořákova 44/38, Plzeň, proti příkazu Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 26. ledna 2024 č. j. -4 a zásahu Policie České republiky, za účasti Okresního soudu Plzeň-sever a Policie České republiky, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé ústavní stížností požadují zrušit v záhlaví označený příkaz k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor a pozemků. Dále požadují, aby Ústavní soud zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování základních práv a svobod a přikázal vrácení věcí vydaných při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků. Stěžovatelé tvrdí, že orgány činné v trestním řízení porušily jejich ústavně zaručená práva zakotvená v a d.

2. Z ústavní stížnosti, připojených rozhodnutí a listin plyne následující. Policejní orgán zahájil úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Chtěl jimi prověřit podezření ze spáchání dvou trestných činů, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ( ) a ublížení na zdraví ( ). Stěžovatel požil omamné nebo psychotropní látky (tetrahydrokanabinol, pervitin a kokain), načež se mu prudce zhoršil zdravotní stav a musel být převezen do nemocnice. U incidentu byla přítomna též stěžovatelka, snoubenka stěžovatele. Na místo přijeli také policisté. Stěžovatelka byla z celé situace rozrušená, opakovaně se jí někdo snažil kontaktovat, na dotazy policie reagovala vyhýbavě a celkově nechtěla vůbec spolupracovat (např. na dotaz, zda se v domě nacházejí jiné drogy, odmítla odpovědět, byť dříve potvrdila, že sáček se zelenou sušinou obsahuje marihuanu). Po celou dobu před rodinným domem stálo osobní vozidlo, v němž seděl neznámý muž, který se před očima policie snažil kontaktovat stěžovatelku. To se mu povedlo, dokonce jí dal pokyny, aby nespolupracovala s přítomnými policisty.

3. A právě na základě výše vylíčených okolností navrhlo Okresní státní zastupitelství v Plzni domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemků (§ 83 a § 83a trestního řádu). Okresní soud Plzeň-sever návrhu vyhověl a vydal příkaz k prohlídce rodinného domu, přilehlého pozemku, garáže a automobilu. Existovalo totiž důvodné podezření, že se v těchto prostorech nacházejí věci důležité pro trestní řízení, od omamných a psychotropních látek včetně zařízení a věcí potřebných k jejich výrobě, přes stopy související s trestnou činností až po elektroniku (telefony, notebooky, stolní počítače) včetně kamerových zařízení s uloženými zvukovými a obrazovými záznamy. Věc byla ve fázi prověřování a provedený úkon byl úkonem neopakovatelným a neodkladným. Hrozilo, že uvedené věci budou ukryty, omamné a psychotropní látky získají jiné osoby, kamerové záznamy budou smazány a vůbec důkazy budou zničeny. Pro další postup orgánu činného v trestním řízení, zejména pro zahájení trestního řízení, bylo třeba tuto trestnou činnost řádně zaznamenat.

4. V ústavní stížnosti stěžovatelé namítají, že orgán činný v trestním řízení provedl prohlídku za zcela jiným účelem. Příkaz okresního soudu předpokládal provedení úkonu trestního řízení s cílem prověřit osobu, která poskytla stěžovateli omamné a psychotropní látky, a zajistit kamerové záznamy. Že orgán činný v trestním řízení má uskutečnit prohlídku pro podezření z pokračování v distribuci či přechovávání drog a jiných zakázaných látek, nepadlo ani slovo. Orgán činný v trestním řízení tak provedl prohlídku a zajistil věci důležité pro trestní řízení v rozporu s příkazem. Stěžovatelé taktéž kritizují samotný příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků. Podle nich nebylo dáno žádné důvodné podezření o spáchání trestného činu.

5. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou řádně zastoupeni ( až , o Ústavním soudu). Vyčerpali též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( téhož zákona). Ústavní stížnost je přípustná, s výjimkou té části, která směřuje proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, tj. proti samotné domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků [část IV. A) ústavní stížnosti]. Stěžovatelé nežádali o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Nepodali ani podnět k výkonu dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím podle , o státním zastupitelství. Stěžovatelé tak v tomto rozsahu nevyčerpali všechny dostupné prostředky ochrany jejich práv, byť jim v tom nic nebránilo [srov. např. usnesení ze dne 10. 5. 2022

sp. zn.

, body 8 až 11].

6. V přípravném řízení mají trestní soudy nezastupitelnou roli: povolují provedení úkonu trestního řízení, který významně zasahuje do ústavně chráněných práv a svobod, tím, že zkoumají splnění všech zákonných podmínek pro jeho uskutečnění [podrobně nález ze dne 8. 6. 2010

sp. zn.

(N 121/57 SbNU 495), body 22 až 26]. Jednou z takových zákonných podmínek je, zda v konkrétní věci existuje důvodné podezření o spáchání trestného činu. Orgány činné v trestním řízení přirozeně nemohou vykonávat své pravomoci jen proto, že mohou. Každý výkon státní moci se musí opírat o okolnosti, které mají původ v realitě [srov. např. nález ze dne 18. 11. 2008

sp. zn.

(N 196/51 SbNU 375), bod 41].

7. Protože prohlídka se zpravidla uskutečňuje na počátku trestního řízení, nelze na orgány činné v trestním řízení klást přehnané požadavky. Důvodné podezření o spáchání trestného činu se hodnotí s ohledem na ty informace, které orgány činné v trestním řízení měly a mohly mít v době nařízení prohlídky. I kdyby se později toto podezření nepotvrdilo, nejde o neústavní zásah do základních práv a svobod [nález ze dne 7. 6. 2016

sp. zn.

(N 102/81 SbNU 629), bod 27].

8. Ústavní soud nesouhlasí se stěžovateli, že okresní soud nekriticky přejímal informace, jež mu okresní státní zastupitelství předložilo k rozhodnutí. Odůvodnění napadeného příkazu je místy strohé. I stručné odůvodnění však obstojí v ústavním přezkumu, pokud obsahuje vše nezbytné a je jasné a srozumitelné [nález ze dne 6. 3. 2014

sp. zn.

(N 28/72 SbNU 325), bod 14].

9. Pro vydání příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků měly orgány činné v trestním řízení celou řadu indicií, které ve svém souhrnu ukazovaly na důvodné podezření o spáchání trestného činu (viz bod 2 výše). Na základě nich okresní soud vydal příkaz, z něhož bylo v základních obrysech zřejmé, proč je zde důvodné podezření o spáchání trestného činu a proč se v těchto prostorách mohou nacházet věci důležité pro trestní řízení (nadto z protokolu o provedení prohlídky plyne, že se toto podezření potvrdilo). Okresní soud také podrobně vysvětlil, proč je prohlídka neopakovatelným a neodkladným úkonem ve smyslu § 160 odst. 4 trestního řádu [srov. nález ze dne 15. 12. 2015

sp. zn.

(N 215/79 SbNU 461), bod 39].

10. Ústavní soud tak žádné porušení základních práv či svobod nezjistil. Ústavní stížnost je dílem návrhem nepřípustným [ ], dílem návrhem zjevně neopodstatněným, který Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. července 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu