Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2392/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Martina Šaška, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2024 č. j. 29 NSČR 38/2024-B-296, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel doručil Ústavnímu soudu dne 26. 8. 2024 ze své datové schránky ústavní stížnost o několika desítkách stran. Ta směřuje proti shora označenému usnesení Nejvyššího soudu (podle textu ústavní stížnosti též proti "všem předcházejícím řízením", stěžovatel je však výslovně a jasně neoznačuje). S ústavní stížností spojil stěžovatel též návrh na vydání předběžného opatření a akcesorický návrh na zrušení několika ustanovení , .

2. Ústavní stížnost však byla podána opožděně.

3. Z ústavní stížnosti a stěžovatelem přiložených rozhodnutí plyne, že stěžovatel vystupuje v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Praze pod sp. zn. jako dlužník. Usnesením ze dne 27. 11. 2023 č. j. -272 krajský soud stěžovateli nepřiznal osvobození od placení soudních poplatků a neustanovil mu zástupce pro řízení. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne ze dne 31. 10. 2023 č. j. -264 zamítl stěžovatelovo odvolání proti usnesení krajského soudu (stěžovatele poučil, že proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné, pozn. Ústavního soudu). Nyní napadeným usnesením pak Nejvyšší soud zastavil řízení o dovolání stěžovatele pro neodstranění nedostatku právního zastoupení.

4. Ústavní soud posuzoval včasnost ústavní stížnosti právě ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu, které jako jediné stěžovatel v ústavní stížnosti zřetelně označuje (ústavní stížnost proti výše uvedeným usnesením krajského či vrchního soudu by nicméně opožděná byla tím spíše).

5. Usnesení Nejvyššího soudu v záhlaví bylo stěžovateli doručeno do datové schránky dne 16. 4. 2024. Stěžovatel to sám uvádí v ústavní stížnosti, Ústavní soud datum doručení napadeného usnesení ověřil u Krajského soudu v Praze. Lhůta pro podání ústavní stížnosti podle proto uplynula dne 17. 6. 2024 (16. 6. 2024 byla neděle).

6. Podle věty první , o Ústavním soudu, se návrh na zahájení řízení podává písemně Ústavnímu soudu. Relevantním podáním ve smyslu je tedy jen podání, které je adresováno Ústavnímu soudu (srov. usnesení ze dne 9. 4. 2019

sp. zn.

, bod 6 a judikaturu tam citovanou). V případě, že stěžovatel podá ústavní stížnost nepříslušnému soudu, je rozhodné až datum, kdy bylo podání z nepříslušného soudu dále podáno Ústavnímu soudu (usnesení ze dne 29. 3. 2011

sp. zn.

, ze dne 5. 5. 2011

sp. zn.

a ze dne 19. 5. 2011

sp. zn.

).

7. Stěžovatel podal ústavní stížnost nikoli přímo Ústavnímu soudu, ale zaslal ji nejprve Krajskému soudu v Praze s předpokladem, že ústavní stížnost krajský soud Ústavnímu soudu postoupí. Jak Ústavní soud ověřil u krajského soudu (a jak sám stěžovatel uvádí), stěžovatel ústavní stížnost zaslal datovou schránkou krajskému soudu až dne 16. 6. 2024, tedy na samotném konci lhůty pro její podání. V takovém případě se však stěžovatel z hlediska dodržení lhůty pro podání ústavní stížnosti vystavil riziku, že krajský soud nestihne ústavní stížnost zpracovat a včas Ústavnímu soudu postoupit - v nynější věci by to musel krajský soud fakticky stihnout během jediného dne (lze přitom počítat s tím, že obecné soudy případně postoupí ústavní stížnost až během několika dnů, srov. výše citovaná usnesení a

). Krajský soud nicméně ústavní stížnost Ústavnímu soudu nepostoupil a Ústavní soud obdržel ústavní stížnost až na konci srpna 2024 od samotného stěžovatele. Byť tento postup krajského soudu není zcela šťastný, na závěru o opožděnosti ústavní stížnosti to s ohledem na výše uvedené závěry nic nemění. Opožděné předání ústavní stížnosti, tedy přeposlání ústavní stížnosti mimo zcela minimální prostor, který stěžovatel krajskému soudu nechal (jediný den 17. 6. 2024), by totiž nynější vadu nezhojilo. Zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti je nadto neodstranitelná vada návrhu.

8. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po stanovené lhůtě [ ve spojení s ]. S ohledem na opožděnost ústavní stížnosti se již nezabýval návrhy s ústavními stížnostmi spojenými.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2024

Zdeněk Kühn v. r.

soudce zpravodaj