Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1328/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., t. č. ve Věznici Valdice, zastoupeného JUDr. Petrem Holubičkou, advokátem, se sídlem V Aleji 282, Semily, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. října 2023 č. j. -1394 a rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 21. prosince 2022 č. j. -1307, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Teplicích, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) y (dále jen " ") a a násl. zákona Ústavním soudu se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv podle článku 36 a 38 d (dále jen " ").

2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že napadeným rozsudkem uznal Okresní soud v Teplicích stěžovatele vinným zločinem vydírání podle , odst. 2 písm. c) a přečinem ublížení na zdraví podle spáchaného ve stadiu pokusu podle .

3. Napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo podle § 256 trestního řádu zamítnuto odvolání stěžovatele proti prvostupňovému rozsudku.

4. Proti shora uvedeným rozhodnutím soudů prvního a druhého stupně podal stěžovatel ústavní stížnost, neboť se domnívá, že v jeho trestní věci došlo k naprosto zásadním pochybením v oblasti práva na spravedlivý proces. K těm mělo dojít jednak tím, že nalézací soud opakovaně zamítal jeho návrhy na doplnění dokazování, spokojil se se znaleckým posudkem MUDr. Weisse, ačkoliv stěžovatel požadoval znalce jiného, neprovedl výslech řidiče, který mohl vypovídat ve prospěch stěžovatele. Hlavní líčení proběhlo bez účasti poškozené, rozpory mezi jejími tvrzeními a dalšími důkazy tak nemohly být předmětem otázek obhajoby v průběhu hlavního líčení. Podle stěžovatele nebylo jasně prokázáno, kde přesně poškozená ke své újmě došla. Stěžovatel má za to, že k nedodržování zásady oficiality a práva na spravedlivý proces dochází i v jiných případech před Okresním soudem v Teplicích a poukazuje na související řízení, které před tímto soudem již vedl. Stěžovatel je přesvědčen, že předmět stížnosti podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy, a Ústavní soud by se tak měl jeho ústavní stížností zabývat v režimu podle . Dne 30. 8. 2024 Ústavní soud obdržel ručně psané doplnění ústavní stížnosti, v němž stěžovatel uvedl, že advokát jeho námitky v ústavní stížnosti zredukoval na "špičku ledovce". Stěžovatel zopakoval, že podle něj došlo k fatálnímu selhání orgánů činných v trestním řízení, a uvedl další rozsáhlé námitky proti jejich postupu.

5. Dříve než Ústavní soud přistoupí k přezkumu opodstatněnosti ústavní stížnosti, je jeho povinností posoudit, zda byly splněny všechny procesní předpoklady řízení podle .

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Zmíněnými prostředky se ve smyslu rozumí řádné opravné prostředky, dále - vyjma návrhu na obnovu řízení - mimořádné opravné prostředky (včetně takového, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení), a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ustanovení je vyjádřením zásady subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, když náprava před jinými orgány veřejné moci již není standardním postupem možná, tedy pokud byly vyčerpány všechny dostupné procesní prostředky obrany.

7. Podle Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Tato výjimka ze zásady subsidiarity předpokládá situaci, kdy se otázka nastolená v ústavní stížnosti netýká pouze osoby stěžovatele, nýbrž jeho vlastní zájmy přesahuje. Její řešení tak má mít dopad na širší okruh případů, musí mít znaky obecnosti, neomezenosti konkrétním případem.

8. V nyní projednávané věci stěžovatel podává ústavní stížnost proti odsuzujícímu trestnímu rozsudku a proti usnesení o zamítnutí odvolání proti tomuto rozsudku. Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel nepodal v této věci dovolání, které je posledním procesním prostředkem k ochraně jeho práva. Tuto skutečnost Ústavní soud ověřil v databázi https://infosoud.justice.cz/. Stěžovatel přitom neprokázal, ani v ústavní stížnosti konkrétními skutečnostmi nezdůvodnil tvrzené naplnění podmínek v . Jelikož stěžovatel nevyčerpal dostupné prostředky k ochraně svého práva a současně neosvědčil, že by jím předkládaná ústavní stížnost přesahovala jeho vlastní zájmy, musel ji Ústavní soud posoudit jako nepřípustnou.

9. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud postupoval podle a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. září 2024

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

soudkyně zpravodajka