Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2255/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Svatoně, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Pavla Šámala ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Mazuráka, zastoupeného JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou, se sídlem Tovačovského 2784, Kroměříž, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. června 2024 č. j. -9048, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal s odkazem na tvrzené porušení , a d, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zrušení shora uvedeného rozhodnutí obecného soudu. Usnesením Okresního soudu v Olomouci č. j. -9048 ze dne 11. 6. 2024 bylo v námitkovém řízení rozhodnuto tak, že námitky stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce č. j. 203 Ex 30354/22-89 ze dne 20. 5. 2024, vydaného pověřeným soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou se sídlem v Přerově, se zamítají.

2. Stěžovatel v odůvodnění obsáhlé ústavní stížnosti popsal vývoj případu a zejména uvedl, že jeho zásadní námitkou byla údajná nepřezkoumatelnost ve věci vydaného příkazu k úhradě nákladů exekuce. Ve výrokové části soudní exekutor uvádí vymáhanou povinnost ve výši 2 867 000 Kč, vyčísluje celkem náklady exekuce a náklady oprávněného, přičemž dále již vyčísluje pouze své náklady a odůvodnění obsahuje pouze obecná zákonná ustanovení, použitelná na jakákoli rozhodnutí soudního exekutora, mající povahu příkazu k úhradě nákladů exekuce. Jedná se tedy prý o tzv. o formulářové znění odůvodnění, do kterého je doplněna tabulka údajně dlužného výživného, postrádající však podle stěžovatele údaje o skutečně vymožené částce v - dle stěžovatele - neoprávněně vedeném exekučním řízení. Další námitkou bylo, že takto odůvodněné rozhodnutí soudního exekútora nemůže obstát, pokud není postaveno na jisto - vzhledem k novému návrhu stěžovatele na zastavení exekuce - kdo je vlastně povinen náklady exekuce hradit.

3. Okresní soud v Olomouci se dle názoru stěžovatele řádně nevypořádal v napadeném usnesení se všemi jeho závažnými námitkami, a rezignoval tak na přezkoumatelnost a zákonnost rozhodnutí soudního exekutora, které má povahu příkazu k úhradě nákladů exekuce. Tím prý otevřel prostor pro exekutorovu svévoli a libovůli. Jako povinný subjekt je mu stěžovatel údajně "vydán napospas", zvláště za situace, kdy v námitkovém řízení nemá povinný možnost využití řádných opravných prostředků proti usnesení exekučních soudů, rozhodujících o námitkách.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Po přezkoumání věci Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost spočívá pouze v polemice stěžovatele s řádně zdůvodněným závěrem obecného soudu. Námitka ohledně porušení práva na řádný proces tak nemůže obstát.

6. Okresní soud v Olomouci k podstatě věci v napadeném usnesení především uvedl, že přezkoumal námitky povinného tak, jak byly povinným koncentrovány a nepřiznal jim právní relevanci. V projednávaném případě je vymáháno výživné pro nezletilé oprávněné (vyčíslené k okamžiku vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce, tj. do května 2024 včetně), v celkové výši 2 867 000 Kč pro oba nezletilé oprávněné, přičemž o koncentrovaném návrhu povinného na zastavení exekuce již bylo pravomocně rozhodnuto. Povinnému stěžovateli tak jednoznačně uplynula lhůta k dobrovolnému splnění vymáhané pohledávky, přičemž ke dni vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce na vymáhané pohledávky výživného nezletilých oprávněných podle exekučního titulu nezaplatil ničeho. Napadený příkaz k úhradě nákladů exekuce pověřený soudní exekutor vydal dne 20. 5. 2024, tedy poté, kdy o koncentrovaném návrhu povinného na zastavení exekuce bylo soudy pravomocně rozhodnuto. Soud připomenul, že přirozeným smyslem exekuce je, aby byla provedena, nikoli zastavena, čemuž odpovídá i míra ochrany, jež je v exekuci poskytována povinnému a která je zásadně limitována tím, že povinný dobrovolně nesplnil autoritativním výrokem uloženou povinnost. S dalšími návrhy povinného na zastavení exekuce již odkladné účinky spojené nejsou.

7. Exekuční soud se dále neztotožnil ani s námitkou stěžovatele, že napadený příkaz k úhradě nákladů není přezkoumatelný, když podle soudu obsahuje standardní a přiléhavé odůvodnění vyčíslených nákladů exekuce, které podle ust. § 87 odst. 3 exekučního řádu hradí soudnímu exekutorovi povinný.

8. Ústavní soud tak shledal, že soudní přezkum v daném případě proběhl postupem odpovídajícím principům zakotveným v hlavě páté d, a jeho závěr je třeba považovat za výsledek nezávislého soudního rozhodování, jemuž z hlediska ochrany ústavnosti nelze nic vytknout.

9. Ústavní stížnost tak byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2024

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu